Sv.Filip Neri
Datum: 26. května, památka
Úmrtí: 1595
Patron: humoristů; vzýván při neplodnosti žen, nemocech končetin; proti zemětřesení
Atributy: hůl, klečící, mnich, oratorián, růženec, srdce
Život Filipa Neri
narodil se 21.7. 1515 ve Florencii
matka mu brzy zemřela a otec, který byl notářem, se znovu oženil
i přesto měl Sv.Filip velmi dobré rodinné zázemí, byl čilý a bystrý, Neriové byli spřízněni s dominikány, Filip Neri tam byl vzdělán - „Vše dobřé, co mám, mám od dominikánů“
nikdy nebylo u něj patrný vztek nebo hněv, choval se vždy vlídně a dobrotivě, na jeho tváři nikdy nechyběl úsměv
v 18 letech odešel ke svému strýci do San Germano (úpatí Monte Casina), tam se zřekl nemovitého podílu od strýce ve prospěch své sestry odešel bez peněz do Říma, kde studoval filozofii a teologii
v Římě žil velmi asketicky, málo jedl, někdy pil celé dny jen vodu, spal krátce na holé podlaze, nepřipouštěl starosti o zítřek, žil především pro přítomnost
ve dne studoval a učil své svěřence, rád žertoval i ochotně pomáhal, kde bylo třeba
po třech letech studií cítil, že věda svádí k pýše, proto se rozhodl působit jen jako křesťanský laik, místo učeností chtěl církvi sloužit účinnou láskou
ve svých 23 letech začal pečovat o nemocné, ošetřoval je, modlil se za ně, vyžebrával jim jídlo a těšil je, zabýval se také hodně toulajícími se dětmi
už v té době byl vzorem pro Římany, Ignác z Loyoly ho přirovnával ke zvonu na věži, který je mimo chrám a zve lidi k Bohu
poté Filip založil bratrstvo Nejsvětejší Trojice, zbudoval rozsáhlý poutnický dům pro chudé pocestné
v roce 1549 se Filip na naléhání svého zpovědníka stal knězem, trávil hodně času ve zpovědnici
dal vznik komunitě při kostele San Girolamo della Carita,Filip dal vznik oratoriu s programem sloužit Bohu s radostí, v němž byl prostor nejen pro modlitby, ale jednalo se o originální instituci s náboženským i kulturním programem
kdokoliv tam mohl vždy přijít a kdykoliv odejít, program, který v oratoriu probíhal, sloužil k náboženskému prohloubení, poučení i k osvěžení
něchtěl mít v oratoriu rozsáhlé řehole, "Naše jediná regule je láska."
navazoval přátelství s významnými osobami, ale živě se zajímal i o prosté lidi a chlapce, které uměl pobavit i poučit
uměl rozeznávat, co církvi prospěje, podle toho jednal a radil i papežům, přitom byl ale velmi pokorným a ač byl obecně považován za světce, sám se považoval za hříšníka
zřídil hřiště pro chudé chlapce, modlil se s nimi v kostelech, honil se s nimi venku za městem a hrál se s nimi jejich chlapecké hry, jednou se ho jistý kněz soucitně zeptal, jestli ho nerozčiluje ten rámus, Filip odpověděl s úsměvem: "Ať si štípají na mých zádech dříví, jen když nehřeší"
jeho velikou láskou byla eucharistie, při mši svaté zůstával někdy ve vytržení stát jako socha velmi dlouho
několikrát mu byla nabízena kardinálská hodnost, ale nepřijal ji, přijal však správu kostela San Giovanni dei Fiorentini, kde v roce 1564 vznikla skupina oratoriánských kněží
jeho žákům patřili např. Cesare Baronio (jeden z největších historiků), u nás třeba kardinál František Dietrichstein
současník Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily, Jana od Kříže, Karla Boromejského
jeden z patronů Itálie a Říma
v roce 1575 se Kongregaci Oratoře dostalo papežského schválení a Řehoř XIII. dal oratoriánům kostel Santa Maria Valicella, ten pak přestavěli na podstatně větší i s velkou oratoří
Filip byl čtyřikrát zaopatřen svátostí nemocných, když se mu lékaři marně snažili zastavit chrlení krve, řekl jim: "Běžte i se svými léky, požil jsem lepšího léku!"
na svátek Božího Těla 26.5.1595 se naposled vyzpovídal, odsloužil i mši svatou a ve večerních hodinách zemřel ve věku 80ti let
blahořečen byl asi v roce 1600 a kanonizován v roce 1622 Řehořem XV. Jeho ostatky jsou od blahořečení uloženy v jím přebudovaném mariánském kostele "Chiesa Nuova"
Veselý svatý
J.W.Goethe nazval sv.Filipa nejveselejším ze všech světců, Filip pokládal smích za vzácný a často také za nezasloužený dar
Filip Neri používal žert a veselí jako metodu získat člověka pro křesťanskou víru, jednou se ho někdo ptal, zda má nosit žíněnou košili (jakou používali kajícníci), řekl aby ji jen nosil, ale hlavně, aby ji vždy oblékl přes kabát
Sv. Filip neměl rád okázalost a pózy v náboženských projevech, odmítal všechny církevní funkce, dokonce odmítl jmenování kardinálem, které mu bylo posláno papežem současně s kardinálským kloboukem, nechal si jen klobouk, v němž pak spával jeho kocour, když ho pak přišel navštívit šlechtic Ditrichstein, tak Sv.Filip prohlásil "Tohle bude krásný kardinál",vyklopil kocoura z klobouku a vložil klobouk na hlavu Ditrichsteinovi, ten se později stal kardinálem na Moravě
byl to mistr satiry, měl rád vtipy
jednou se ho jedna pani zeptala, jestli muze nosit boty na vysokem podpatku a on ji na to odvetil dvojsmyslně, at boty klidne nosí, ale ať neupadne
Filip nezesměšňoval s radostí jen sebe, ale i jiné lidí, hlavně povýšence, lidi mocné a nafoukané
pro Filipa byl humor uvědomělý životní postoj a cosi jako morální příkaz, neexistuje "pravá ctnost bez radosti"
"Radostná mysl posiluje srdce a dává vytrvalost v dobrém; kdo chce sloužit Bohu, má být proto stále plný radosti"
pokora je v zásadě smysl pro humor
"Posvátná veselost je pravá cesta, aby člověk zůstal dobrý."
Proto na konci života spálil všechny své spisy, aby jednou někoho nenapadlo vydat jejich s pochvalným předmluvo
když se František Neri dozvěděl v jaké bídě se ocitli dva starší, skoro slepí hodináři, začal si u nich objednávat hodiny, když pak umřel, našlo se v jeho posteli plno hodin
Filip Neri nechtěl nerespektovat vážnost určitých situací nebo zrušit strukturované situace, kocour nám vběhne do kostela během mše, někdo se v řeči nečekaně prořekne... a nám je veselo, člověk si v takových chvílích má možnost uvědomit si svou omezenost, že ne nad vším může mít totální kontrolu
"Není nic Bohu milejší, než když se Krista vzdáme pro Krista" - posílal své svěřence pomáhat do nemocnic místo dlouhých rozjímání
byl krajně skeptický k lidem, kteří se vychvalovali viděními a soukromými zjeveními, když mu vyprávěli, že nějakou dívku navštěvují andělé a svatí, stroze jim doporučil: "Najděte pro ni muže."
"Bud'te veselí, synáčkové. Nechci jen, abyste se dopouštěli hříchů. Ale chci, abyste byli veselí, to chci. Veselý duch dosahuje snadněji křesťanské dokonalosti než duch zasmušilý. Pokračuj, synu, v tomto svém veselí, protože to je ta nejlepší cesta k dokonalosti."
Filip Neri a zpověď
pro něj největší svátostí byla zpověď, úzce ji spojoval s přijímáním
jak mohl nekoho vyzpovídat, byl za to velmi rad a zpoveď kazdemu doporučoval a to velmi castou
při zpovědích zaměřoval Filip pokání tak, aby si penitenti uvědomili, že mohou třeba už druhého dne zemřít
časně zrána vyzpovídal již obvykle kolem čtyřiceti kajícníků, kdokoliv mohl kdykoliv vstoupit do jeho pokoje, když se chtěl vyzpovídat
nic ho zadrželo když šlo o to, přivést hříšníka k Bohu, jídla se tehdy nedotkl a ihned přerušil i svou oblíbenou modlitbu
ve zpovědnici Filip trávil až 15 hodin denně
také velmi miloval svobodu a pokládal ji za základní podmínku plného rozvoje křesťanské osobnosti, když zakládal své "oratoře", bránil se tomu, aby byla tato společenství vázána řeholními sliby, v pozdější době se pak dostával do sporu s lidmi, kteří chtěli zakládat oratorium v jiných městech s řeholemi
Zdroje
Tento referát jsem napsal na seminář z Religionistiky, obsahuje pouze body a myšlenky, ne ucelený text, nicméně myslím si, že může inspirovat. Při sepisování tohoto referátu jsem čerpal z následujících zdrojů:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_Neri
http://vendykr.signaly.cz/0805/filip-neri
http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=158&sel_podtema=882&sel_text=2848
Dále jsem čerpal z knihy Svatý Filip Neri, apoštol mládeže a reformátor Říma - (Silvestr Maria Braito, Brno, 1948)
