Vtipy
Tři si povídají o tom, co udělají s vánočními odměnami. První říká: „Pracuji v německé bance. Z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou.” Druhý povídá: „Pracuji v Daimler Chrysler. Za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa.” Třetí praví: „Já pracuji na finančním úřadu a za vánoční odměny si koupím svetr.” Ostatní se ho ptají: „A co zbytek?” Finančák odpoví: „Zbytek mi na něj přidají rodiče!”
„Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.” „Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel. „Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.”
Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí." Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letim." Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku: "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?" Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem." Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí." Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: "Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku..."
Příde chlap domů úplně zřízenej, a ke všemu nemá jedno voko a jednu ruku. Manželka úplně zděšená se ptá co zase dělal. "No, já sem se s chlapama v hospodě vsadil o oko, že mi neutrhnou ruku."
Indiáni přepadli dostavník, náčelník říká: „Všechny ženy povraždit a muže znásilnit!„ Jeden z komančů se ozve: “Ale náčelníku, nepopletl jsi to?“ A jeden z přepadených v růžové košilce praví medovým hlasem: „Božínku a co ty do toho kecáš. Jsi snad náčelník?„
Zvoní mobil v posilovně, zvedne jej funící muž: "Prosím." "Ahoj miláčku, jsi v posilovně?" ptá se žena. "Ano jsem, co potřebuješ?" odpoví muž otráveným hlasem. "Tak to je fajn. Já jsem ti jen chtěla říct, že ten kožich jak stál 150 tisíc, tak ho zlevnili na 80. Že si ho můžu koupit?" Škemrá žena. "Ale jo." "Ty jsi hodný. A víš jak jsme chtěli jet na ty Seychely a zdálo se nám to za půl milionu drahé? Tak oni to zlevnili jen na 400 tisíc. Co říkáš, nemám to vzít?" "Dobře, ale jen s plnou penzí," zamumlá muž. "Jo to já zařídím. A když máš takovou dobrou náladu, tak stojím zrovna před autosalonem Mercedesu a víš jak jsme se dívali na to S-klasse za 3 miliony, tak si představ, že oni ho zlevnili na dva miliony. Nemám ho zrovna zaplatit?" "Ale jo, ale jen stříbrnou metalízu," řekne muž docela otráveně. "Jo, jo, oni to zrovna ve stříbrné mají. Tak to je super, ty jsi dnes tak zlatý! Tak čau," zaševelí sladkým hláskem žena a položí mobil. Muž v posilovně také a se zvednutým telefonem nad hlavou zakřičí: "Chlapi, nevíte, čí je to mobil?"
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na ty boty a říká: "Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: "To ale nejsou moje botičky." Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: "To jsi nevěděl dřív," tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: "To jsou botičky mého bráčky. Maminka říkala, že je mám nosit taky." Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "A kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: "Rukavičky mám nacpané v botičkách."
Velitel roty říká vojínům: "Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu. Přijďte vzorně upraveni." Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: "Proč jste přinesli ty dárky??" A vojáci odpoví: "Jdeme přece na svatbu ne?" "To není opravdová svatba," praví velitel. "To je divadelní hra." Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: "Teď se machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem."
Muž se prochází po kalifornské pláži, ponořen do modliteb. Náhle se roztrhnou mraky, zazáří jasné světlo a on uslyší Boží hlas: "Za to, že se upřímně modlíš, ti splním jedno přání." Muž bez rozmýšlení povídá: "Chtěl bych, abys postavil most až na Havaj, abych si tam mohl kdykoli zajet." Na to Bůh odpoví: "To je velmi náročné přání. Uvědomuješ si, kolik takový most bude muset mít pilířů? Kolik oceli se na to spotřebuje? A napadlo tě, jak ty pilíře budou dlouhé, když je oceán hluboký několik kilometrů? Zkus se ještě jednou zamyslit a přej si něco, co by potěšilo i mě." Muž chvíli přemýšlí a konečně řekne: "Pane, přál bych si rozumět své ženě. Chtěl bych vědět, na co myslí, když mlčí, proč někdy pláče a přitom tvrdí, že se nic neděje, chtěl bych znát všechna její přání, která mi naznačuje způsobem, jemuž nerozumím." Po chvilce ticha Bůh povídá: "Chceš na tom mostě dálnici o dvou nebo o čtyřech pruzích?"
Nově jmenovaný ředitel sedí ve své kanceláři, přehrabuje se papíry na stole, když v tom někdo zaklepe na dveře. Ředitel chce udělat dojem, řekne moment, zvedne sluchátko, pak řekne dále, načež vstoupí borec v montérkách, ředitel přikryje dlani sluchátko a řekne mu moment, potom do sluchátka říká: - "Spolehnete se pane ministře, všechno je zařízené, kdyby byly nějaké problémy, tak zavolejte." Položí telefon a říká: - Vy byste potřeboval co?" A borec v klidu: - "Já jsem Vám přišel zapojit telefon."
Dežo dostane prácu u stavební firmy. Šéf mu poví: „Běž natříť okna!“. Po pěti hodinách „těžké“ práce dojde za šéfem ze slovy: „Šéfe aj rámy?“
„Čau Fero, co děláš?“ „Ale, nic.“ „A jak ti to jde?“ „Nic moc, velká konkurence.“
Takhle hází kladivem Čech ,Slovák a Rom . Hází Čech ten hodí 50m ostatní se ho ptají kde sebral takovou silu??? Nu pracuji na poli tak potřebuji hodně síly na oraní… hází Slovák ten hodí 60m….kde si sebral takovou sílu??? Nu pracuji jako dřevorubec a tam potřebuji hodně síly na kacení stromů.. hází Rom ten hodí 90m…. hned se ho ptají kde vzal tolik síly?? Doma mi říkali jakmile dostaneš do ruky nářadí tak ho hoď co nejdál.
Všech osm Saddámových dvojníků se shromáždilo v bunkru pod Bagdádem. Tárik Azíz jim říká: "Mám pro vás dvě zprávy - dobrou a ąpatnou. Ta dobrá je, že Saddám přežil bombardování a vy dál máte svou práci". Jeden z dvojníků se ptá: "A ta špatná zpráva?" Tárik odpovídá: "Přišel při něm o ruku..."
Maminka s dítětem nastupuje do autobusu. Řidič říká: "Brr, tohle je to nejošklivější dítě, co jsem kdy viděl!" Žena se prodere autobusem, usedne a říká spolucestujícímu: "Ten řidič mě hrozně urazil!" Spolucestující odpovídá: "Tak si to s ním běžte vyřídit. Já vám zatím pohlídám tu opičku."
Přijde žena k lékaři a říká: "Pane doktore, ráno jsem se prohlížela v zrcadle a vidím, že mám hrozné vrásky a kruhy pod očima, jsem mrtvolně bledá a mám zpřelámané vlasy. Co mi chybí?" Doktor si ženu dlouze prohlíží a pak rozpačitě praví: "No, nechybí vám dobrý zrak..."
Proč má kachna blanité nohy? Aby jimi mohla zašlapávat oheň. A proč mají sloni ploché nohy? Aby mohli zašlapávat hořící kachny!
V hodině náboženství: "Děti, kdo z vás ví, kde bydlí Bůh?" Jaroušek: "Nahoře v mracích." "To je pěkné." Pochválí ho paní učitelka. "Má ještě někdo jinou odpověď?" Jarmilka: "Bydlí v zemi, ve skalách, v trávě, všude." "To jsi řekla moc hezky. Ještě někdo? Pepíčku?" "Já to náhodou vím přesně. Pán Bůh bydlí u nás na záchodě." "Pepíčku, jak jsi na to přišel?" "Tatínek každé ráno bouchá na dveře a říká: ?Pane Bože, ty jseš tam ještě??"
