Pánské oblečení do společnosti
Dobře uvázaná kravata je prvním vážným krokem v životě. * Oscar Wilde
Obsah
Oblékání
Již od dob prvního hříchu se lidstvo oblékalo, a oblečení neplnilo jen funkci zakrytí nahoty, nebo ochranu před chladem, ale především u těch majetnějších funkci estetickou. Je to tak, šaty dělají člověka, a tak bychom se měli snažit, abychom na okolí svým oblečením působili co nejlépe. Jiné oblečení se hodí na sportování, jiné samozřejmě zvolíme, pokud jdeme na Vídeňský ples v Opeře. Oblečení se stalo nedílnou součástí lidského života, a postupem času se i pro oblečení vytvořila jistá pravidla, byť často měněná.
- Oblečení má být vždy čisté a upravené, nemělo by být zmačkané a špatné velikosti
- Mělo by být vhodné ke klimatickým podmínkám (hlavně kvůli nám a našemu zdraví - do Alp si nebereme letní oblečení)
- Vaše oblečení by nemělo páchnout potem nebo kouřem z cigaret
- Oblečení by mělo dobře působit jako celek a mělo by být elegantní
Společenské oblečení
Pánský šatník by měl obsahovat odpolední vycházkový oblek (světlejší - uváděný jako tenue de ville nebo inofficial) a večerní tmavší oblek (nikdy hnědý), několikatery kalhoty a saka, patnáct až dvacet košil a přibližně stejný počet kravat, nebo i více. Dále jsou velmi důležité boty, černé konzervativní se hodí skoro ke všemu, ponožky dlouhé černé (nikdy bílé) a košile do obleku jednobarevné, spíše méně nápadných barev, k tomu všemu se hodí kožená taška na doklady nebo černý kufřík. U takto oblečeného muže se jistě neztratí klobouk (dnes bohužel vzácný) a pěkný deštník spojený s vycházkovou holí (žádný skládácí, ten je pro dámy). Pro méně formální příležitosti jistě pán využije svetr, nějaké ty kalhoty bez puků a pohodlné boty. Ti nejnáročnější potom využijí vícero obleků, dvouřadové a s vestou, smoking a dokonce i frak. Dále se jistě hodí mít tříčtvrteční kabát do auta nebo na vycházky, a dlouhý kabát na zimu.
Pánský oblek
Oblek je stále nejelegantnějším všedním oblečením muže, a proto mu budeme věnovat největší pozornost. Můžeme říci, že oblek je pánský oděv střížený ze stejné látky ve stejném stylu. Známe dvě základní varianty obleků:
- Dvoudílný: kalhoty a sako
- Trojdílný: kalhoty a sako + vesta
Dříve se považovalo za chození s vestou bez saka za společensky nepřijatelné, dnes už tomu tak není. Pokud vestičku doplníte vhodně například modrou košilí a kravatou, můžete si vyjít i na ulici, ale obecně platí pravidlo že sako sundáváme jen v otevřených místnostech.
Obleky se dnes vyrábí především z vlny nebo poloumělých materiálů jako je lycra nebo tesil, ale původní materiály jsou kašmír, hedvábí, mohér, bavlna ba i len a konopí. O plátnu se říká, že je vhodné pro nebožtíky do rakve, ale zejména v době letních veder bývá velmi příjemné.
Saka se mouhou lišit tím, že jsou bez rozparku (méně časté, obvykle dvouřadové sako), s jedním rozparkem vzadu (evropský styl)
nebo s dvěma po stranách (anglický styl).
- Jednořadové: se dvěma nebo třemi knoflíky
- Dvouřadové: obvykle s dvěma knoflíky (méně časté, při nošení se nerozepínají)
Žaket
Méně častý druh slavnostího denního společenského oblečení pro muže. Anglicky se nazývá cutaway. Dnes má
využití pouze u diplomatických kruhů, dostihů a svateb aristokracie, známý je hlavně z dostihů Royal Ascot v Anglii. Žaket se sestává z dlouhého černého saka s krovkami,
šedé nebo černé vesty a tmavošedých proužkovaných kalhot a bílé košile. Košile může být jak normální, tak ve "stojáčkovém" provedení,
podle toho zda zvolíme jako doplněk kravatu či motýlka, oboje v šedé nebo černé barvě. K žaketu patří také šedá šála, rukavice a na nohy lakovky.
Na hlavu zvolíme šedý nebo černý klobouk "buřinku", při oficiálních příližitostech ovšem cylindr.
Vhodným doplňkem je také kapesníček, hůlka a květina do klopy.
Smoking
Pokud na pozvánce spatříte cravatte noir nebo black tie, obleče pán smoking, dnes nejužívanější slavnostní večerní oblek pro muže. Nosí se na plesy, do divadla a do velkých večerních společností. Smoking se skládá z kalhot s jedním širším lampasem, z jedno- i dvouřadového saka s šálovým límcem s klopami vyloženým hedvábím, na krk dáme černého motýla a do kapsičky bílý kapesníček. Na nohy černé hedvábné ponožky, lehké černé kožené boty, na hlavu klobouk typu diplomat, bílou šálu, šedé rukavice a hodí se i tmavší plášť (ale ve smokingu lze na ulici i bez něj). Košile bílá, může být měkká i naškrobená. Případné řády připojíme pouze v miniatuře.
Frak
Princ Filip, vévoda z Edingburghu
Cravatte blanche nebo white tie stojí na pozvánce, když příležitost žádá frak. Frak je nejslavnostnější večerní oděv muže. Skládá se z kalhot s dvěma úzkými proužky a bílé vesty z rypsu (černá vesta se nosí pouze k audienci u panovníka, a to je také jediná možnost, kdy se frak obléká ve dne, pokud nejste hudebník z povolání nebo číšník). Dále k němu patří sako s hedvábně rypsovanými klopami a s krovkami, bílá košile s vyztuženou náprsenkou a tuhým límečkem s ohnutými růžky. Místo obyčejných knoflíčků patří k fraku perlové nebo diamantové. Motýlka nejdraději ručně vázaného, ale vždy bílého (číšníci nosí černého aby se odlišili od hostů). Na nohy opět černé hedvábné ponožky a lakovky taktéž černé. Dalšími doplňky jsou bílá hedvábná šála, bílé glazé rukavice a pro oficiální příležitosti opět cylindr, na koncert nebo do divadla klak. Hodinky pouze kapesní, náramkové alespoň do kapsy. Narozdíl od smokingu nelze ve fraku vyjít na ulici bez pláště. Frak je také jediným oděvem, na kterém lze nosit vyznamenání a řády v úplném provedení. Frak se dnes používá na velká slavnostní dinner, velké reprezentační slavnosti, na některé plesy (Vídeňský ples v Opeře) a do všech společností, pro něž je frak předepsán - dnes jde prakticky pouze o diplomatické příležitosti.
Zajímavé je, že dříve se nosil frak mnohem více, ale ve dvacátém století byl postupně z méně slavnostních příležitostí vytlačen smokingem. Dnes je stejným způsobem vytlačován smoking a obyčejný oblek se začíná nosit i při slavnostnějších příležitostech.
Společenská obuv
Obuv je nedílnou součástí našeho oděvu. Zatímco se říká, že v oblečení doháníme vyspělý Západ, Čech se stále pozná podle bot. Nevhodné boty, špinavé, nevyleštěné boty nebo sešlapané podpatky zkazí výsledný dojem i nejelegantnější postavy. Odborníci na eleganci často říkají, že boty jsou nejdůležitější součástí odívání. "Je lepší jít životem bos nebo v ponožkách a omlouvat to náboženstvím nebo krádeží zavazadla, než si obout levné boty." - Berhard Roetzel.
Každý pán by proto měl mít ve svém šatníku několikatery boty. Říká se, že žádné boty by se neměly nosit dva dny po sobě. Boty potřebují den odpočinku, po dešti dva nebo tři dny. Tato zásada prodlouží život botám i nohám. Černých konzervativních bot by měl mít pán ve svém šatníku nejvíce, protože se kromě sportu hodí snad ke všemu. Také jistě využijeme černé lakovky, ke větším společenským příležitostem.
Obuv ošetřujeme krémem nebo voskovou politurou. Poté je kartáčujeme vhodným kartáčem (podle barvy), abychom je vyleštili a vetřeli krém nebo polituru do pórů kůže. Poté je ještě přeleštíme hadrem. Boty by se měly správně ukládat na kopyto, dřevěné nebo dnes i umělohmotné.
Doplňky ke společenskému oblečení
Klobouk
Klobouk byl dříve neodmyslitelnou součástí oděvu, vyjít na ulici prostovlasý bylo neslýchané. Dnes tomu tak není, klobouk bývá u pána považován spíše za extravaganci. Dle bontonu je ovšem klobouk stále vhodným doplňkem ke všem společenským oděvům. Jaký klobouk se tedy hodí k společenskému oblečení?
- K žaketu kulatý klobouk, při oficiálních příležitostech cylindr
- Pán ve smokingu obleče klobouk typu diplomat
- K fraku pouze cylindr
I když se klobouk ani ve společnosti dnes moc nevyužívá, dotváří společenský ráz pána a zvyšuje opticky výšku. Proto noste klobouky, nic tím nezkazíte a jen získáte. Pokud si klobouk ovšem vezmete, platí pro vás některá pravidla navíc:
- V přítomnosti panovníka si nesmíte nechat klobouk na hlavě
- Smeknutí klobouku nahrazuje nebo doprovází pozdrav
- K bontonu dodnes patří smeknout klobouk při vstupu do domu (bytu, restaurace, kostela...), pokud je nešena veřejně státní vlajka, během pohřbů nebo pokud jede okolo pohřební vůz s nebožtíkem
Kravaty a motýlky
Jsou důležitým doplňkem každého pánského společenského oblečení. Dříve se nosily vázanky a motýlky přibližně
ve stejném poměru, dnes i přes částečnou motýlkovou renesanci převládají kravaty. Kravaty jsou často hedvábné (nebo umělá vlákna - levnější),
vážou se pod límec, přičemž velikost a způsob uzlu se mění podle módy. Každý společenský pán by měl pár těchto uzlů znát a obměňovat je,
kravata je ozdobou muže a nezřídka první věcí, které si dáma všimne, uzel je pak výrazným znakem kravaty. Kravata by neměla být příliš
krátká (tzv. "slinták") ani příliš dlouhá. Dolní konec se nezastrkuje do košile, ani do kalhot, a samozřejmě ho nenamáčíme do polévek
a jiných pokrmů. Kravatu lze nosit i bez saka, potom je vhodnější barevnější varianta.
Motýlek se vyrábí také nejčastěji bavlněný,
může být klasický vázaný nebo šitý s předvázaným uzlem. Dnes je motýlek chápán spíše jako něco výstředního, nicméně motýlka si můžete vzít
ke všem příležitostem, kdy je vhodné mít i kravatu. Na velké slavnostní příležitosti ve fraku nebo smokingu je motýlek dokonce povinný.
Motýlek je dnes také součástí pracovních uniforem číšníků, hudebníků a nosí se na taneční kursy.
Rukavice a šály
Společenské šály jsou většínou (k fraku a i jinému společenskému oblečení) nebo vlněné, ty se ovšem ke společenskému oblečení
nehodí. Zejména ve Velké Británii se nosí šály jako symbol příslušnosti k univerzitě či koleji.
Rukavičky se nosí pouze bílé, do tanečních nebo k fraku. Jsou užitečné, pokud se nám potí ruce, ovšem při podávání ruky si je musíme sundat!
Jediná výjimka existuje, pokud má dotyčná osoba také rukavice, potom si je můžeme nechat. Rukavice se samozřejmně před jídlem také odkládájí.
Hodinky, šperky, manžetové knoflíčky
Hodinky, ať náramkové nebo s řetízkem, musí ladit s oblečením. Ke klasickému obleku patří náramkové, ke slavnostnějšímu
obleku naopak řetízkové do kapsy. Je důležité vzít si hlavně společenské hodinky, potápěčské hodinky si ke smokingu vezme opravdu jen egocentrik
nebo člověk chystající se na ples na Titaniku.
Manžetové knoflíčky patří ke košilím s tzv. přeloženou (dvojtou) manžetou. Platí zde pravidlo, že čím jednodušší tím lepší, velké briliantové
nemusí být vždy nejlepší. Měly by však vždy ladit s košilí a ostatním oblečením.
Pro pány je nejlepší ze šperků nosit jen to nejnutnější - snubní prsten nebo rodový, popřípadě oba. V každém případě briliantové prsteny na každém prstě
působí dost snobsky. Pokud máte řetízek okolo krku, zastrčte jej do košile, velké zlaté řetězy vystavované na (chlupaté) hrudi skrz do pasu rozepnuté
košile jsou prostě projevem barbarství.
Důležité je, aby všechny vaše šperky byly dobře sladěné, nevyplatí se míchat zlato se stříbrem - pokud máte zlatý snubní prsten, tak k němu
jen zlaté manžetové knoflíčky (popř. žluté) a hodinky. Více než kdy jindy zde platí pravidlo, že méně je často více.
Ostatní doplňky
Deštníky a hole se postupem času moc nezměnily, a stále se považují za vhodný doplněk ke společenskému oblečení. Ideální je stylový deštník (nikdy skládací), který nahradí i vycházkovou hůl a v případě nepříjemného překvapení v podobě deště ochráníte před zmoknutím nejen sebe, ale i svoji partnerku. Dalšími pěknými doplňky může být bílý hedvábný kapesníček (není na smrkání) a květina do klopy.
