Čechy do druhé světové války

Obsah

Revoluce v Habsburské monarchii (Revoluce v Čechách, Revoluce v Rakousku, Revoluce v Uhrách, Bachův absolutismus, Únorová ústava, Rakousko-uherské vyrovnání, Politické strany)
Vznik Československé republiky
Boj o konečnou úpravu hranic
Tomáš Baťa
Nástup fašismu v Československu

Druhá republika

Revoluce v Habsburské monarchii

císařem v rakousku byl duševně zaostalý Ferdinand I., kancléřem od 30. let byl kníže Matternich - Matternichovský absolutismus - censura, tajná policie, zčásti hospodářská zaostalost

národnostní hnutí v Čechách a Uhrách

Revoluce v Čechách

11. březen - první nepokoje

schůze Pražanů ve Svatováclavských lázních - petice císaři - požadovali rovnoprávnost češtiny s němčinou, vlastní samosprávu, zrušení roboty, zřízení národních gard, svobodu náboženského vyznání

kabinetní list - odpověď na petici, nebyl úplně zamítavý, ale vyvolalo to odpor pražských Němců

začátek června - Slovanský sjezd - předsedou byl František Palacký - panslavismus, proslov tam měl Pavel Josef Šafařík, mezitím se konala mše (Mše Sbratření) - došlo tam k incidentu mezi povstalci a rakouskými vojáky - velitel Winduschgrätz - pokoušel se 5 dní nastolit pořádek, při nepokojích zabita jeho žena

slovanský sjezd ukončen, revoluce potlačena

Revoluce v Rakousku

13. března začala revoluce ve Vídni - kvůli robotě, Matternichovi

Matternich byl odvolán, na jeho místo byl povolán hrabě Kolowrat, dále byla lidu přislíbena ústava

duben 1848 - Oktrojovaná ústava neboli Dubnová ústava, nebylo v ní všeobecné hlasovací právo, nevešla ani v platnost

květen 1848 - další povstání, lidé chtěli všeobecné hlasovací právo a ústavu, císař uprchl do Innsbrucku

7. září 1848 - zrušení roboty

říjen 1848 - další povstání ve Vídni - pokus lidu zastavit vojsko, které zasahovalo proti maďarské revoluci - Chorvatsko se chtělo osamostatnit, ale maďaři jim v tom chtěli zabránit

říšský sněm přeložen z Vídně do Kroměříže, stále se jednalo o nové ústavě

v březnu 1849 byla situace v Rakousku vyřešena - vydána oktrojovaná Březnová ústava

Vídeňská vláda se rozhodla, že na trůn nastoupí František Josef I. (v 18 letech)

Revoluce v Uhrách

v roce 1848 byl ustanovena madarština jako úřední jazyk

revoluce v Uhrách začala v Prešpurku, Lajos Kossuth vyhlásil republiku

císař požádal o pomoc Rusko, srpen 1848 bitva u Világoše - Rakousko vyhrálo a porazilo revoluci

maďarští měšťané a rolníci se dožadovali větších práv a zdanění šlechty, poslali císaři petici, císař jejich požadavky přijal, vypsal nové daně a potvrdil nového uherského předsedu vlády - hrabě Batthydny

Bachův absolutismus

neoabsolutismus

ministerský předseda Alexandr Bach

Metternich, Kolovrat a po nich Bach

cenzura, tajná policie

pozitivum bylo v tom, že se snažil o to, aby se monarchie rozvíjela po hospodářské stránce (podpora průmyslu, kapitalistického podnikání, zakládání bank, budování komunikací, rozvoj dopravy, zrušení cel v rámci monarchie)

1851 zrušena oktrojovaná Březnová ústava (která nikdy nenabyla účinnosti)

válka italsko-rakouská – 1859 – ztráta Lombardie

lidi usilovali o zrušení absolutismu

1860 – Říjnový diplom, zrušení absolutismu, císař se zavázal vládnout spolu s Říšskou radou, Bach odstoupil

Únorová ústava

1861 - Únorová ústava - základní občanské svobody, obnovení politického života (vznik Sokola, Národní listy), vzniká Staročeská strana (federalizace Rakouska, Palacký, Rieger), také vznik Strany konzervativního velkostatku (česky smýšlející šlechta, hrabě Martinic)

1864 - Prusko-dánská válka - na straně Pruska bojovalo i Rakousko - bojovalo se o Německý spolek, Dánský král byl poražen, Holštýnsko na Rakousko, Šleisvicko na Prusko

1866 – prusko-rakouská válka – bitva u Sadové (3.7.1866 - taktéž Bitva u Hradce Králové), Rakousko ztratilo Benátsko ve prospěch Itálie, Šlesvicko-Holštýnsko na Prusko

Rakousko-uherské vyrovnání

1867 - rozdělení Rakouska na Rakousko-Uhersko - dualismus

měli vlastní vládu a zemskou radu - tvořili s rakouskou vládou a radou Říšskou radu

společný panovník a některá důležitá ministerstva (zahraničí, financí)

v rámci monarchie neslo Rakousko název Předlitavsko a Uhersko Zalitavsko --> mezi nimi byla řeka Litava (částečná hranice)

Češi začali usilovat o české vyrovnání, po Čechách probíhaly tábory lidu, které podporovaly myšlenku vyrovnání

největší manifestace byla při položení základního kamene národního divadla

v roce 1870 jim císař přislíbil Fundamentální články (obsahovali příslib zřídit Čechům vlastní zemskou vládu), ale maďaři a němci protestovali - císař ustoupil

1880 Stremayerova jazyková nařízení - čeština jako vnější úřední jazyk - podání na úřad v češtině, německy se to vyřídí, ale ve výsledku to zase dostaneš česky)

1897 Badeniho jazyková nařízení - čeština jako vnitřní úřední jazyk

vznik českých středních škol - vznikaly i české univerzity (Čech mohl od základní školy až po školu vysokou studovat v češtině)

rozdělení do volebních kurií podle majetku - každá kurie měla daný jiný počet hlasů na zvolení poslance

Taafe dovolil 5. kurii - tam mohli volit úplně všichni (někteří měli 2 hlasy, protože volili v jedné předchozích 4 kuriích a potom volili ještě v kurii 5.)

1906 bylo zavedeno přímé a rovné hlasovací právo

Politické strany

1878 byla založena Sociální demokracie (původně pronásledováni)

další strany - Agrárníci (venkov, podpora minidružstev, Alois Švehla)

Strana národně socialistická (národně uvědomělí, chtějí malý český socialismus)

1895 punktace (dohoda o rozdělení Čech na českou a německou část), chtěli to zavést staročeši, nikomu se to nelíbilo – staročeší prohlášeni za zrádce a nebyli voleni

Vznik Československé republiky

hned po vypuknutí války někteří čeští politici odešli do zahraničí- od roku 1915 se snažili osamostatnit český národ, čím dál více se pak přikláněli k myšlence samostatného Českého státu

v Paříži 1915 vznikla Česko-Slovenská národní rada

Milan Rastislav Štefánik - společně s Masarykem byli hlavními iniciátory legií

přes 60 000 legionářů v Rusku, největší byla bitva u Sborova, 10 000 ve Francii, 20 000 v Itálii

legionáři - váleční zajatci, dezertéři, dále také lidé českého/slovenského původu, kteří už v Rusku (Francii, Itálii) žili

Maffie - ilegální organisace v Českém království - Masaryk obdivoval italskou mafii, proto se to pojmenovalo Maffie

ústředním členem byl Beneš, poté Přemysl Šámal, dále také Alois Rašín (pozdější ministr financí), Kramář

Šámal, Rašín a Kramář byli odsouzeni za vlastizradu k smrti, pak jim byl zmírněn trest na doživotí, nový císař Karel I. je pak amnestoval

čeští spisovatelé se sešli na sjezdu v květnu 1917 - manifest českých spisovatelů - byli jednoznačně na straně Masaryka, proti Habsburské monarchii

vyzvali všechny poslance, kteří nebyli pro samostatnou republiku, aby raději složili své poslanecké mandáty, podepsali to bratři Čapkové, Otokar Březina, Alois Jirásek, Karel Václav Reis, Jaroslav Kvapil

na začátku roku 1918 se sešli čeští poslanci v Praze v Královském dvoře na náměstí Františka Josefa na Tři krále (6.ledna), dohodli se pro podpoření myšlenky samostatného státu a vydali Tříkrálovou deklaraci - zdůraznili právo na sebeurčení každého národa

dokument byl považován za protistátní a byl šířen tajně

29.6. 1918 francouzská vláda uznala českou národní radu jako zárodek budoucí československé vlády

Národní výbor - v Praze, v čele byl Karel Kramář, dalšími členy byli zástupci všech nejsilnějších politických stran z předválečné doby, nejsilnější stranou byla Agrární strana, pak Národní socialistická, Národně-demokratická strana, Sociálně-demokratická

Národně-demokratická strana a Sociálně-demokratická strana založili Socialistickou radu

14.10.1918 Socialistická rada svolala generální stávku z důvodu nařízení císaře, aby do Rakouska z Čech putovalo obilí a další potraviny - stávka záhy přerostla v demonstraci za samostatnou republiku, 16.10. vydal manifest císaře Karla - vyhlašoval federalizaci říše, situace ale bohužel už byla proti existenci monarchie

všechny další státy uznaly v říjnu existenci našeho státu, 18.10. byla ve Washingtonu vyhlášena Washingtonská deklarace (deklarace Československé nezávislosti) - vyhlásila samostatný československý stát, jehož existenci podporoval president Wilson a zároveň v ní bylo napsáno, jakým směrem se budoucí stát bude ubírat

v Ženevě se sešla Československá národní rada a Národní výbor - chtěli se dohodnout na vzniku státu, ale přišla jim do toho Andrassyho nóta (poslední ministr zahraničí Rakouska Uherska) - odpoveď americkému presidentu Wilsonovi, Andrassy jménem císaře vzal na vědomí Washingtonskou deklaraci

28.10.1918 proběhla radostná demonstrace lidu pro republiku, na to museli zareagovat členové Národního výboru, a tak přijali zákon o zřízení samostatném československém státu

ještě ten den byl slavnostně přijat, Muži 28. října (vyhlásili zákon) - Alois Rašín, Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup, Vavro Šrobár

Národní výbor převzal samosprávu v zemi a vyzval lidi, aby vytvářeli sami místní národní výbory a aby převzali správu nad Československem - cílem bylo vybrat zástupce a připravit volby do národního shromáždění

28.října kapitulovalo Rakousko-Uhersko

1. Republika se inspirovala francouzským a americkým systémem, ženy získaly hlasovací právo a rovnoprávnost, práva národnostních menšin byla zaručena a národnostní menšiny měly zastoupení v Parlamentu

30.10.1918 - na Slovensku v Martině byla přijata Martinská deklarace - souhlas slováků, že budou součástí společného Československého státu

14.listopadu 1918 - Národní shromáždění jednomyslně sesadilo z trůnu Habsburskou monarchii a za presidenta republiky zvolili Tomáše Garyka Masaryka, předsedou byl Karel Kramář

Československo - Česko, Morava, Slezko, Podkarpatská rus (Zakarpatská ukrajina)

Boj o konečnou úpravu hranic

Konflikt na severu

německé pohraniční oblasti (Sudety,...) chtěly být připojeny k Rakousku nebo Německu, usilovaly o anschluss, němci měli své zastoupení ve vládě a také měli Německou zemskou vládu se sídlem v Liberci - ta organisovala boj za osamostatnění německých oblastí v Československu

Československá vláda sformovala dobrovolnické pluky (legionáři, sokolové, bývalí vojáci), vojenské srážky v pohraničí, 1918 v Mostu byla německá strana poražena a německé obyvatelsvo se pak vzdalo, bojovalo se do konce roku 1918, těsně před vánoci se podařilo Československé armádě vniknout do Liberce, dobytím Liberce se konflikt uzavřel

do konce roku 1918 se podařilo Čechům uhájit pohraničí

Konflikt na jihu - neřešil se vojensky, ale diplomaticky - Vitorazsko a Valticko byly s definitivní platností připojeny k ČSR

Těšínsko - území Těšínska - v roce 1918 bylo připojeno k Polsku

léto 1919 - Slováci měli problém s Maďary - Béla Kun - předseda vlády v Maďarsku - stoupenec Bolševiků

usiloval o to, aby slovenské pohraničí bylo součástí Maďarska - poslal na Slovensko Maďarskou armádu, ostatní státy vydaly příkaz ke stažení Maďarské armády - pod hrozbou vojenského zásahu - následovalo stažení Maďarských vojsk

léto 1919 - definitivně vyřešena otázka Českého pohraničí a zajištěna suverenita ČSR

duben 1920 - první poválečné parlamentní volby, nejsilnější stranou byla Sociální demokracie(L), potom Strana lidová(S) a třetí byla Strana agrární(P), pak Československá strana národně socialistická (L), Československá strana národnědemokratická(P), v druhých volbách byla nejsilnější Strana agrární - udržela si prvenství až do 2.světové války

1921 - rozpory v SocDem - radikálové se inspirovali u Bolševiků - vznik KSČ - Sociální demokracie pak byla oslabená v nadcházejících volbách -> vítězství Strany agrární

Parlament - poměrově Český a Slovenský

Hlinkova slovenská lidová strana - na slovensku

Prvorepublikové národní shromáždění se skládalo ze senátu (150 členů, voleni na 8 let) a poslanecké sněmovny (300 členů, poslanci voleni na 6 let), pasivní volební právo bylo do senátu od 45 let a do poslanecké sněmovny od 21 let, aktivní volební právo bylo 21 let

1934 vznik Německé strany - Národní sjednocení - bývalí členové národní demokracie, na protest proti devalvaci koruny, ultrapravicová strana, na Slovensku byla Hlinkova lidová strana, od roku 1933 se hlásila i k některým myšlenkám fašismu, v srpnu 1933 v Nitře, probíhaly tam oslavy, které se pak změnily v protičeskou demonstraci

Pětka - neoficiální, hlavní představitelé 5-ti nejúspěšnějších politických stran, kteří se scházeli s představiteli vlády a s presidentem republiky, řešili důležité otázky týkající se našeho státu - členové SocDem, Agrárníci, Lidová strana, Národní socialisté a Národní demokraté

Masarykova humanitní demokracie - snaha pracovat pro občany

v Československu byla úplná náboženská svoboda, byla to také nejprůmyslovější země bývalého Rakouska-Uherska

národnostní měnšiny v ČSR: Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci, také zde žilo početné židovské etnikum

v únoru 1919 ministr financí Alois Rašín zavedl Československou korunu, také proběhla pozemková reforma

1919 - Malá dohoda - ČSR, Rumunsko a Jugoslávie - proti monarchii a rozpínavosti Německa

1925 - Československofrancouzská spojenecká smlouva - základ ČS obranného systému

1935 - Slmlouva o vzájemné pomoci se Sovětským svazem

Tomáš Baťa

3.duben 1876 v ševcovské rodině, ševcovská tradice z 17. století

pak studoval ve Vídni, zajímal se o obuvnickou situaci v Československu, většina obyvatel chodila bez bot, boty byly drahé

průměrně 4 dny/1 pár bot

1984 ve Zlíně založil obuvnickou firmu, nejdříve se mu příliš nedařilo

zajímal se o život svých dělníků, chtěl jim poskytnou dobré podmínky pro výrobu

Baťovky - část drahé kůže nahradil plátnem - výhodná cena bot, v Rakousku-Uhersku obsadil z 80% produkci všech bot

zvýšil produkci bot, v USA se inspiroval a zavedl doma dvousměnný provoz, začal pracovat na reklamě, rozdávali letáky a udržovat si stálé zákazníky

zamměstnával 300 zaměstnanců a produkce továrny byla 3000 bot/den

Baťa stavěl tovární domky, protože se tam stěhovalo hodně lidí za prací

od Henryho Forda v USA si odváží nápad pásové výroby

narodil se mu dědic Tomáš John Baťa

během 1. světové války - obouval Rakousko-Uherskou armádu, čímž zvýšil svoje kapacity (10000 bot/den)

po válce byla krize, ale Baťa chytře přesouvá část trhu do zahraničí, pracuje na reklamě

hospodářská krize byla pro Baťu velkou výzvou - prodává za poloviční cenu, 1924 již vznikají továrny po celém Československu, pak se stává Baťa starostou Zlína a začíná Zlín přebudovávat

Zlínský mrakodrap, vila Tomáše Baťi - funkcionalismus

1930 staví Baťa letiště v Otrokovicích a staví podniky po celím světě, produkce stoupá 100 000 bot/den

Baťa dbal také o potřeby svých zaměstnanců, založil nemocnici, bazén, rekreační zařízení

na služební cestě do Švýcarska havaroval s letadlem a zemřel

Nástup fašismu v Československu

1933 - Nacisté velmi rychle zlomili odpor oposice, vznikl první koncentrační tábor, Německo získalo novou důstojnost a sílu, ale ztratilo svobodu

díky rozvoji vojenského průmyslu a veřejných staveb skončila nezaměstanost

Hitler deklaroval mír - zpočátku se Německo nemohlo nijak vojensky angažovat, lidé si neuvědomovali pravou podstatu věci, teprve 1934 vystoupilo Německo ze Společnosti národů, pak se 1935 připojilo k Německu Sársko, Hitler zavedl povinnou vojenskou službu, začalo zbrojení (nejdříve tajné, pak už ne), Německo pořádalo slavnosti barnných sportů - zammaskování výcviku vojáků (Hitlerjungen), 1936 Německo vyhrálo Olympiádu

1936 Hitler obsadil Porýní, 1938 následoval anschluss Rakouska (odvolání na právo národů na sebeurčení)

ostatní země měly vlastní potíže (Francie neměla silnou vládu, VB byla zasažena krizí), navíc VB brala Německo jako dobrý protiklad proti SSSR,1936 vznikla osa Řím-Berlín, poté i Tokio

tehdejší politici neodhadli skutečný záměr Hitlera, považovali jeho snažení jen jako obnovu moci Německa před 1.sv.válkou (navíc v něm viděli protiklad k SSSR)

mocnosti doufaly, že když Hitlerovi vyhoví, tak přestane s rozpínavostí

1938 - Hitlerův plán rozparcelování ČSR, 22.března 1938 - konrád Henlein (předseda SDP) měl po ČSR nesplnitelné požadavky - Karlovarské požadavky

1933 vznik SDP - Sudeten Deutsche parte, konrád Henlein (cvičitel), 1935 tato strana vyhrála parlamentní volby, jen o 1 hlas před ní vedla Agrární strana, postupně tato stana získávala další členy, 1938 byl sjezd v Karlových varech - Karlovarské požadavky: politika stupňování požadavků vůči naší vládě, cíl byl rozklad státu a začlenění do Říše

zvyšování nátlaku Německa, němečtí poslanci napadali české milicionáře a policisty (a pak jim to dávali za vinu - vypadalo to, že Češi utiskují Němce)

5.září 1938 president Beneš a ČS vláda akceptovali Karlovarské požadavky (Henlein: "Proboha, oni nám dali úplně všechno.")

pak Henlein zinscenovalo incident v Ostravě

Německo přerušilo styky s ČSR, pak na sjezdu v Norimberku Hitler mluvil nevybíravě o Češích, podnítil tím touhu Němců po vojenském obsazení ČSR

poté se Hitler sešel s Chamberleinem, požadoval odevzdání všech oblastí s více než 50% obyvatelstvem Čechy

29.září v Mnichově Hitler, Chamberlain, Dailadier a Mussolini uzavřeli Mnichovskou dohodu - Hitler tvrdil, že to jsou jeho poslední územní požadavky, 15. března 1938 vtrhly Německá vojska až do Prahy - Evropa pochopila, že válka je již nevyhnutelná

SDP - Sudeten Deutsche Parte - 1935, hlavní představitelé byli Kondrád Henlein, Hermann Frank, SDP získala nejvíce hlasů v parlamentních volbách, ale při přepočtu hlasů na mandáty získala více mandátů strana Agrární, 1935 abdikoval president Masaryk, novým presidentem se stal Edvard Beneš, v dubnu 1938 byl sjezd SDP v Karlových Varech, vyslovili požadavky, které měly potlačit suverenitu našeho státu, ČSR měla vypovědět smlouvy s ostatními zeměmi (Francie, SSSR), měla se orientovat na Německo, pak požadovali volnost nacistické propagandy, požadovali autonomii němců na ČSR

manifest českých představitelů kulturního života Věrni zůstaneme, podepsalo ho více než 1 000 000 lidí, manifest na obranu demokracie, republiky a proti splnění Karlovarských požadavků

Lord Walter Runciman - pracovník ministerstva zahraničních zemí, měl posoudit soužití Němců a Čechů v ČSR, této misi předcházelo soukromé jednání Chamberlaina a Hitlera, součástí byl pokus o státní převrat na Liberecku

Karloverské požadavky byly zčásti splněny, ale celé splněny být nemohly, SDP tyto požadavky odmítly, 1938 byla SDP zakázána a Konrád Henlein musel z ČSR uprchnout

W.Runciman pak napsal předsedovi vlády, že soužití Čechů a Němců v jednom státě nadále není možné a Češi dělají vše pro to, aby vehnali svět do války

poté následovala 23. září všeobecná mobilisace, den předtím se stal generál Syrový velitelem vojsk a předsedou vlády - současná vláda byla odvolána a kvůli krizovému stavu byla povolána úřednická vláda Národní obrany

30. září byla podepsána Mnichovská dohoda - výsledkem jednání Itálie, Německa, Anglie a Francie, poté byl E.Beneš přinucen podepsat

1. října bylo obsazeno pohraničí Němci, president Beneš abdikoval 5. října a odjel do Londýna, pak se stal hlavním představitelem odboje, poslední den 1. republiky, nastává 2. republika

Druhá republika

1.říjen 1938 - 14.března 1939 - období Druhé republiky

Česko-Slovenská republika - slováci získali svoji autonomii, Podkarpatská rus získala také autonomii, ale patřila stále do republiky

president Beneš 5. října 1938 abdikoval, presidentem byl zvolen Emil Hácha, bývalý soudce

Národní sjednocení se přejmenovala na Stranu národní jednoty - předsedou se stal Rudolf Beran - fašistická strana

Nádoní strana práce - přetvořila se ze Sociálních demokratů, její program byl podobný jako NSDAP, proto mohla existovat

jen tyto dvě strany mohly působit, ostatní strany byly v ilegalitě - konec parlamentní demokracie u nás

v prosinci 1938 - 1. volby totalitního charakteru na Slovensku - 1. kandidátka, působila tam Hlinkova slovenská lidová strana, 98% lidí víceméně dobrovolně volili HSLS, tehdejší předseda Jozef Tiso, byl pozván do Berlína Hitlerem, dostal od Hitlera nabídku samostatné Slovenské republiky pod ochranou Říše s fašistickými prvky, druhá možnost bylo zabrání Maďarskem, Slovensko se stalo Německých satelitem

14. března 1939 slovenský parlament odhlasoval samostatnost slovenského státu, Hácha byl donucen podepsat souhlas s "Ochranou Čech a Moravy Říší"

15. března vznik Slovenského štátu, u nás vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, Podkarpatskou rus zabralo Maďarsko, Německá vojska obsadila naše území

16. března Hitler v Praze slavnostně vyhlásil Protektorat Böhmen und Mähren

v březnu byl také rozpuštěn parlament, v čele byl Říšský protektor, předsedou vlády byl Eliáš, pak Kejčí

Čechy do druhé světové války

Obsah

Revoluce v Habsburské monarchii

Revoluce v Čechách

Revoluce v Rakousku

Revoluce v Uhrách

Bachův absolutismus

Únorová ústava

Rakousko-uherské vyrovnání

Politické strany

Vznik Československé republiky

Boj o konečnou úpravu hranic

Tomáš Baťa

Nástup fašismu v Československu

Druhá republika

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy