Ekonomie

Obsah

Ekonomie (Tři základní ekonomické otázky, Ekonomické teorie)
Základní hospodářské procesy (Ekonomické systémy, Ekonomické sektory, Ekonomické subjekty)
Ekonomický koloběh (Základní funkce ceny, Sankce tržní konkurence, Selhání trhu)
Poptávka
Nabídka (Utopené náklady, Náklady příležitosti, Ekonomické náklady, Působení nabídky a poptávky)
Peníze (Vývoj peněz, Funkce peněz, Peněžní zůstatek, Likvidita aktiv)
Cenné papíry (Obligace, Burza, Bankovní soustava)
Makroekonomie (Hrubý domácí produkt)
Platební bilance
Inflace (Poptávková inflace, Nabídková inflace)
Nezaměstnanost
Hospodářský cyklus (Zásahy státu do ekonomiky)

Statní rozpočet

Ekonomie

oikonomia - oikos (dům), nomos (řídit)

věda o ekonomice (oblast společenské praxe člověka)

zkoumá nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti, zkoumá využívání vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojování jejich potřeb

věda o tom, jak se lidé rozhodují v podmínkách vzácnosti a jaké činnosti provádějí k jejímu překonání

vzácnost - statky vzácné (omezené množství) a volné, překonání vzácnosti - nové technologické postupy a zdroje energie

statky - obecně vše, co přináší užitek, hmotné i nehmotné (zboží, práva)

služby - nemají materializovanou podobu, nehmotné, neviditelné, neskladovatelné, nezkazitelné (školství, zdravotnictví, kadeřnictví)

trh - vztahy týkající se nabídky a poptávky, má určitá pravidla, místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a utvářejí cenu

mikroekonomie - má konkrétnější záběr, chování ekonomických subjektů

makroekonomie - větší záběr, chování ekonomiky jako celku (inflace, HDP)

Tři základní ekonomické otázky

co vyrábět – jaké statky a služby z ekonomických zdrojů
jak to vyrábět – jak, kdo, čím
pro koho – jak rozdělovat, jaký spotřebitel, závisí na výši příjmů

Ekonomické teorie

ekonomií se zabýval už Aristoteles, Platon

jako věda vzniká v 15./16. století s nástupem kapitalismu

Merkantilismus

vznikl v osvícenství 17./18. století

obhajoval silný a autoritativní stát, jehož stabilita je upevňována hromaděním zlata

přednost má vývoz před dovozem (na dovoz uvalena cla)

vede k potlačení individuálních podnikatelů

Fyziokraté

přelom 17.-18. století

F.Quesnay - kritizoval merkantilismus

snažili se najít v ekonomii zákony podobné přírodním zákonům

Nechat činiti - svobodné rozhodování vlastníků majetku

Klasická ekonomie

1776 - Adam Smith vydal Pojednání o podstatě a původu bohatství národů

neviditelná ruka trhu - i když se jedinec snaží dosáhnout vlastního prospěchu, zároveň prosazuje i zájem společnosti

zástupci klasické ekonomie byli J.S. Mill, T.R.Malthus

Marxismus

Karl Marx - dílo Kapitál

kritizuje sociální rozdíly, vykořisťování

pojmy nadhodnota, vlastnictví, kapitál - vše je spojeno výlučně s ekonomickými vztahy (více v filosofii)

Neoklasická ekonomie

přinesla do ekonomie vědecké prvky - matematiku a statistiku

minimální zásahy státu do hospodářství

tato teorie byla těžce otřesena celosvětou hospodářskou krizí ve 30. letech

Keynesiánství

J.M. Keynes - dílo Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz

je to teorie blízká levici - snaží se o minimální nezaměstnanost

doporučuje zásahy státu do hospodářství v recesi i za cenu státního deficitu, v době expanze ekonomiky státu se má deficit zaplatit

v 70. letech byla tato teorie otřesena existencí stagflace - většina států od ní upustila

zprvu přinesla ekonomický prospěch, ale později spíše inflaci

Monetarismus

M. Friedman - dílo Kapitalismus a svoboda

zasazuje se o snížení inflace a minimální státní zásahy do ekonomiky

dnes jsou monetarismus a keynesiánství hlavními dvěma teoriemi ekonomie

Základní hospodářské procesy

výroba - produkce výrobků a zboží
rozdělování - ke komu výrobky a služby míří, je to ovlivněno mzdou (společenské vrstvy - důchodové vrstvy), všichni se nemohou dovolit stejné věci
směna - nákup a prodej výrobků nebo služeb - cesta od výroby k prodávání (doprava, skladování)
spotřeba - využívání výrobků a služeb pro uspokojení potřeb

Ekonomické systémy

Zvykový
- a základě zvyku a tradice, každý dědí z generace na generaci to, co bylo zavedeno předky
- většina majetku je společného, dělí se dle tradice
- dnes se vyskytuje u některých primitivních národů
Centrálně plánovaný
- převládá státní vlastnictví, plán (pětiletka)
- využití socialistickými státy
- chybí mu flexibilita
Tržní
- hlavní slovo má trh, odpovídá aktuální situaci (reakce na zvýšení ceny)
- převládá v něm soukromé vlastnictví
Smíšený
- v současné době převládá ve vyspělých zemích
- je to tržní systém dopněný o zásahy vlády v některých situacích, kdytržní mechanismus neposkytuje uspokojivé výsledky

Ekonomické sektory

primér - prvovýroba (zemědělství, těžba surovin, lesnictví)

sekundér - zpracování (průmyslové, textilní, chemické, potravinářské)

terciér - služby (doprava, kadeřnictví, cestovní kanceláře, bankovnictví)

kvartér - informace (věda, výzkum, komunikace)

Ekonomické subjekty

domácnost – pracovní síla

firmy – musejí obstát v konkurenci, chtějí a potřebují co nejvyšší výdělky

vláda orgány státní správy a územní samosprávy

zahraniční subjekty – domácnosti, firmy, státy, mezinárodní organizace

Ekonomický koloběh

Základní funkce ceny

informace

změny cen přinášejí výrobcům i spotřebitelům informace
surovina se stane vzácnější než obvykle - zvýšení cen - zvýšení výrobních nákladů›
zvýšení ceny výrobku - indikace pro výrobce, aby přešel na levnější výrobní surovinu (spotřebitel ji upřednostní před zdraženm výrobku)

motivace

správná reakce na změnu cen přináší výdělek (přebývá surovina, já z ní začnu vyrábět, protože bude levnější, poté mohu snížit konečnou cenu, odbyt se zvýší a já vydělám)

alokace

přemístění - konečný výsledek šíření cenových informací, přemístění pracovní síly do více výdělečného sektoru (větší zájem o boty než o kabelky - zvýšení výroby bot)

Sankce tržní konkurence

spolu s morálními a právními sankcemi zajišťuje zdravé fungování trhu

vytlačuje z trhu ty, kteří porušují pravidla

zákazník si příště vybere konkurenční podnik, který pravidla neporušuje (špinavý příbor v restauraci)

kde je konkurence slabá, nemá zákazník moc na výběr, a proto je třeba donucen navštívit špatný podnik znovu - je důležitá obchodní inspekce a hygieniků na skomírajících trzích více, než na trzích se silnou konkurencí, které se v podstatě řídí samy

Selhání trhu

situace, kdy trh podle obecně uznávaných představ neplní dost účinně a spravedlivě své funkce

přenos informací prostřednictvím cen
stimulace ekonomických činností
rozdělování důchodů subjektům
toto je zpravidla důvodem pro zásah státu do ekonomiky

Poptávka

množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit při určité ceně

graf poptávky má klesající charakter

záleží na mnoha faktorech

Důchodový efekt - menší množství zboží, vzroste cena, ale důchod je stejný (lidé kupují více masa, když je levnější), zesilován různou výší důchodů

Substituční efekt - lidé mění strukturu potřeby, sníží podíl zdraženého zboží a zvýší podíl jiného, zdraží-li se jedno zboží, tak ostatní levnější od něho odlákají poptávku (zdraží hovězí - lidé kupují drůbeží a vepřové, zdraží kino - lidé kupují knihy) poptávka v krátkém období - člověk je méně přizpůsobivý, velké zdražení nevyvolá propad (farmaceutika), trvá nějakou dobu, než své zvyky změníme

poptávka v dlouhém období - je elastičtější, malé zdražení vyvolá velký propad prodeje

komplementární zboží - změna cen jiných výrobků, které spolu souvisí (pneumatiky, benzín)

subtitut - zboží, kterým můžeme nahradit zkoumané zboží

dále poptávku ovlivňují i úrovně důchodů, změny preferencí (lidé více kupují plavky v létě)

celkový užitek - uspokojení z celého množství statku

mezní užitek - přírůstek uspokojení z každé další, dodatečné jednotky statku

spotřebytelův přebytek - rozdíl mezi celkovým užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí (rozdíl mezi částkou, kterou jsem ochoten maximálně zaplatit a skutečnou částkou)

elasticita poptávky - vliv na výdaje kupujících a na příjmy prodávajících

elastická - zvýšení ceny a snížení množství má za následek snížení výdajů kupujících i příjmů prodávajících
neelastická - zvýšení ceny a snížení množství má za následek zvýšení výdajů kupujících i příjmů prodávajících

Nabídka

množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně

graf nabídkové křivky má stoupající tvar (výrobci reagují na změnu cen, porovnávají je s náklady, vypočítávají zisk)

záleží na mnoha faktorech

rostoucí náklady - vyšší cena pokryje náklady - více produkce

struktura výroby - přesunutí výroby na jiný produkt, jehož cena je příznivější

vstup do odvětví - noví výrobci (kteří nemohli vyrábět při nižší ceně kvůli horší technologii)

změna nákladů výrobce - ceny, technický pokrok - snížení umožňuje vyrobit se stejnými zdroji větší množství výrobku a tím pádem zvýšit nabízené množství

ceny alternativních výrobků (farmář pěstuje žito a ječmen, cena ječmene poklesne, zvyšuje nabídku žita, ačkoli je jeho cena stejná)

změna výrobních podmínek - výkyvy počasí (růst a pokles úrody, sezónnost)

Utopené náklady

náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli z volených možností

rozhodování mezi možnostmi - porovnávání nákladů (mám vilu za 5 milionů, ale za vilou postaví dállnici - když chci vilu prodat, tak nejlepší nabídka činí 3 miliony)

nelze je brát v úvahu

Náklady příležitosti

podstatou je obětovaná příležitost, nákladem je přínos nebo užitek, který bychom mohli získat v jiné příležitosti (člověk se rozhoduje, zda má studovat, za 5 let by ho to vyšlo na 30 000Kč, ale za tu dobu by si vydělal 300 000Kč (jeho náklad – příležitost, kterou obětuje), celkové náklady na studium činí 330 000Kč

do nákladů se musí započítat obětované příležitosti, poté se porovnávají s užitkem

náklady příležitosti jsou vždy náklady druhé nejlepší příležitosti

Ekonomické náklady

explicitní a implicitní náklady

explicitní - platí je výrobce za používání cizích výrobních faktorů (výdaje za materiál, nájem a mzdy)
implicitní - odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobků (to, co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti - nájem za jeho vlastní pozemek a jeho vlastní mzda)

Ekonomický zisk

- rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady

je-li záporný, výrobce odchází do jiné příležitosti

variabilní náklady - mění se s rozsahem činnosti, pokud výroba rostem rstou i náklady (a naopak)
fixní náklady - nezávisí na rozsahu činnosti, vznikají když se nevyrábí (nájem), výrobce je krátkodobě ochoten nést ztrátu, ale pouze do výše fixních nákladů

Zastavení činnosti

= přerušení činnosti, vyčkání do té doby, než se situace na trhu zlepší (obnovení situace), když příjem nepokrývá variabilní náklady

Odchod z trhu

definitivní zastavení výroby, přechod do jiné příležitosti, jedná se o dlouhodobé rozhodnutí

když příjem nepokrývá variabilní náklady a fixní náklady po delší dobu

Působení nabídky a poptávky

přebytek - snížení ceny vyvolává zvýšení zájmu, ale k snížení nabídky

nedostatek - zvýšení ceny vyvolává snížení zájmu, ale ke zvýšení nabídky

rovnováha - je v zájmu obou tržních stran, rovnovážné množství výrobků, které jsou výrobci ochotni prodat a kupující koupit

změny rovnováhy - zvýšení nabídky (mimořádně úrodný rok, zavedení efektivnějších technologií, nalezení nového naleziště s nižšími náklady na těžbu, snížení výrobních nákladů) a pokles nabídky

rovnovážná cena - když není na trhu ani přebytek ani nedostatek, trh je v rovnováze

nerovnovážná cena - když je přebytek, sníží se cena a zvýší se zájem , při nedostatku se zvýší cena

Peníze

peníze - zvláštní druh vzácného statku, univerzální směnný prostředek - nákup všeho v ekonomickém slova smyslu

Vývoj peněz

naturální směna - nelze pozorovat hodnotu (nepřesná cena, míra hodnoty), vysoké transakční náklady (obchodníci hledali dlouho kupující, smlouvali), musí být oboustranná shoda potřeb, nepodporuje specializaci (pro větší výdělky potřebuji větší rozmanitost) ani zdokonalení v oboru - věc za věc
komoditní peníze (zbožové) - komodita jako druh zboží (dobytek, koření)
drahé kovy – zlato, stříbro
mince z drahých kovů – plnohodnotné peníze, hodnota kryta drahým kovem
mince z obecných kovů – neplnohodnotné peníze, od 18.st. i papírové, směnitelné za zlato
peníze s nuceným oběhem - dnešní bankovky a mince, oběživo, nejsou směnitelné za zlato
žirové (depozitní) peníze - bezhotovostní, platba z účtu na účet

Funkce peněz

míra hodnot - pozorování hodnot všech statků a služeb, náklady, úroky
prostředek směny - zprostředkování a usnadnění směny, všeobecně přijímané
uchovatel hodnoty - uchování hodnoty pro příště, použití v budoucnu (drahé kovy, nemovitosti, umělecká díla)

Peněžní zůstatek

aktivum - něco, do čeho můžu vložit peníze, vlastníkovi přináší výnos

likvidní aktivum - v peněžence, na účtech, můžeme je kdykoliv směnit

transakční aktivum - běžné nákupy, opatrnostní (nepředvídatelné výdaje)

peněžní aktivum (oběživo, na účtech, cenné papíry) a reálné aktivum (auta, domy)

Likvidita aktiv

likvidita - zbavení se aktiva za účelem výnosu, snadnost přeměny na peníze a velikost nákladů spojené s přeměnou, při vyšší likviditě se snižuje teoretický zisk (z cenných papírů můžu mít vyšší zisk než z peněz, ale jejich převod na peníze je nesnadný)

likvidní aktivum - lze snadno a rychle bez velkých nákladů nebo ztrát přeměnit na peníze

oběživo - plně likvidní aktivum, lze přímo použít ke všem nákupům

zůstatky na účtech - také lze přímo použít, ale ne všude je to možné

zůstatky na termínovaných účtech - stavební spoření (vybrání je omezené časem, jinak sankce)

cenné papíry - dluhopisy a akcie, platíme za zprostředkování, okamžitá přeměna na peníze může být spojena se ztrátou (makléři)

pozemky a fyzický kapitál - budovy, auta - (transakční náklady, věci stárnou - ztráty)

lidský kapitál - nelze prodat vůbec

Cenné papíry

listina a oprávnění vlastníka

nárok komitenta (vlastníka) vůči emitentovi (vydavateli)

Obligace

Dluhopis

vlastník má právo na vyplacení dlužné částky

využití - hlavně právnické osoby, vydávají je soukromé společnosti (podniky), komunální orgány (obce, kraje) a stát (nejnižší hodnota obligace je 1000 kč, ale často bývá 1000 000 kč)

cílem vydání je získat kapitál (investice, pokrytí ztráty)

dělení podle emitenta - státní, bankovní a podnikové

dělení podle data splatnosti - krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (1-10), dlouhodobé

Akcie

emitovány akciovou společností

majitel akcií vlastní podíl akciové společnosti, má různá práva (právo na dividenda, hlasování na valné hromadě a vyplacení své části při likvidaci společnosti)

Šek

krátkodobý cenný papír vydaný bankou, akceptovaná poukázka k vydání peněz

majitel účtu přikazuje peněžnímu ústavu zaplatit doručovateli šeku požadovanou částku

Směnka

úvěrový cenný papír, vyplývá z něho dlužnický závazek (ve stanovenou dobu může majitel požadovat požadovanou částku)

může mít funkci uhrazovací i zajišťovací

Burza

místo pravidelného shromažďování osob, dohodnuté místo a čas, je organizovaná

není zde přímo přítomno zboží, to je dodáváno dodatečně

obchodování probíhá prostřednictvím makléřů

burzy cenných papírů (nejrozšířenější), komoditní (zbožové) a lodního prostoru

známé burzy - v New Yorku - NY Stock Exchange (NYSE) na Wall street, další jsou TSE (Tokio stock exchange), HKSE (Hong Kong stock exchange, BME (Bolzas merchados Espaňolesp, FWB (Frankfurt Wertpapierbürse)

Bankovní soustava

banka - podnik obchodující nepeněžním trhu, zabývá se bankovními operacemi

peněžní zásoba - suma peněz, které bankovní soustava vytvoří a kterou lidé a firmy drží jako peněžní zůstatek

bankovní soustava - všechny druhy bank

u nás dvoustupňová - centrální banka, komerční banky

Centrální banka

Česká národní banka - ČNB

neposkytuje běžné bankovní služby, pečuje o stabilitu měny a bankovní soustavy

je to bankou bank, komerční banky si u ní ukládají rezervy nebo si půjčují peníze

funkce ČNB - regulace množství peněz v oběhu, uržení rovnováhy, koriguje inflaci, emisní banka - jako jediná vydává peníze, finanční operace vlády, určuje úrok

diskontní politika - určuje úrokovou míru, operace na volném trhu

Komerční banky

dosažení zisku pomocí 3 operací

aktivní operace - poskytování úvěrů, půjček, banka získává úroky

pasivní operace - přijímání vkladů, banka poskytuje klientům úrok

zprostředkovatelské účty - banka vybírá zprostředkovatelský poplatek - bezhotovostní platby (převody), směnárenská činnost)

Makroekonomie

makroekonomické ukazatele vypovídají o stavu a vývoji hospodářství státu

Hrubý domácí produkt

v penězích vyjádřená hodnota všech statků a služeb vyrobených v daném období (většinou kalendářní rok) na území daného státu - je ovlivněn počtem obyvatel

v ČR HDP asi 20 000€ (asi 17. místo v EU, 35. na světě)

meziroční změna HDP - udává ekonomický růst

do HDP patří jen nově vyrobené produkty (ne staré auto v bazaru)

čistý domácí produkt - vyjadřuje kolik produktů opravdu přibylo, bere v úvahu opotřebení věcí (moc se nepoužívá)

Platební bilance

popisuje tok peněz (plateb) libovolné ekonomiky se zahraničím

Běžný účet - veškeré přeshraniční platby firem a domácností, které nemají povahu mezinárodních investic, platby za dovoz, vývoz zboží a služeb (cestovní ruch - ubytování, poradenství), dále poplatky, dary, úroky, mzdy

Finanční účet - investiční přeshraniční platby, dovoz a vývoz kapitálu

přímé investice -právnická nebo fyzická osoba se sídlem v zahraniční investuje peníze do založení firmy v domácí ekonomice

portfoliové investice - zahraniční investor investuje do domácích akcií, dluhopisů, uložení peněz do domácí banky

úrokový diferenciál - rozdíl mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí - zvětšení - příliv zahraničního kapitálu (přebytek na našem finančním účtu)

Devizové rezervy

zásoba zahraničních měn, musí je mít každá centrální banka

použití - k zásahům na měnovém trhu

domácí měna posiluje - nákup zahraničních měn za domácí měnu

domácí měna je slabá - nákup domácí měny za devizové rezervy

Rovnováha platební blance

schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu nebo čerpáním rezerv a naopak, jsou zde zahrnuty všechny platby do i ze zahraničí

saldo - čistý vývoz (vývoz minus dovoz zboží a služeb) = obchodní bilance = čístý vývoz = rozdíl mezi vývozem a dovezem, závisí na měnovém kurzu, cenových hladinách doma a v zahraničí a na růstu HDP doma a v zahraničí

Inflace

zvyšování hladiny úrovně cen všech statků a služeb, důsledek ekonomimcké nerovnováhy

je to negativní jev - snižuje kupní sílu peněz, znehodnocuje úspory, snižuje reálné mzdy, přispívá k ekonomické nestabilitě, omezuje informační hodnotu peněz

deflace - opak inflace, snižování cen

stagflace - inflace za současné stagnace ekonomiky (dochází k ní když se vláda snaží snížit úroveň nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň)

index spotřebních cen - velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb - seznam produktů a služeb, které domácnost průměrně potřebuje

míra inflace - procentuální rozdíl mezi indexem spotřebních cen za různá období

mírná inflace - několik procent ročně, zásadně nenarušuje hospodářství
pádivá inflace - desítky až stovky %, nezdravý vývoj ekonomiky, zvyšuje nejistotu c
hyperinflace - tisíce až miliony %, rozklad hospodářství, ztráta fce peněz

Poptávková inflace

poptávkový inflační impulz - vychází ze zvýšení složky agregátních výdajů (výdaje ekonomických subjektů – investice, spotřeba)

sám o sobě nevyvolá inflaci, inflace vznikne když Centrální banka akodomuje peněžní zásobu (akomodace - zvýšení)

klíč k inflaci má centrální banka, je jím růst peněžní zásoby, problém je že neumí přesně ladit inflační nástroje

Nabídková inflace

impulz - zvýšení nákladů (mzdových) nebo zvýšení ceny základní suroviny (ropa)

nákladový šok sám o sobě nevyvolá inflaci

ekonomikou se šíří růst cen - Centrální banka je pod tlakem, aby akodomovala peněžní zásobu

mzdová nákaza - někomu se zvýší plat a ostatní odbory chtějí taky zvýšení platů

inflační spirála - mzdy a ceny se navzájem dohánějí, vzniká ze mzdových šoků (inflace devalvuje hodnotu inflace, odbory pak chtějí další zvýšení mezd)

setrvačná inflace - lidé očekávají inflaci a zvyšují ceny, to způsobí inflaci

inflační cílování - centrální banka má záměr, který veřejně vyhlásí, dodržení je prestiž (dnes má ČR inflaci asi 2%)

Nezaměstnanost

existence skupiny práceschopného obyvatelstva, aktivně usilujících o zaměstnání (není to například žena v domácnosti, rentiér)

nezaměstnaný – ten, který nemá práci, ale nějakou hledá nebo se rekvalifikuje

míra nezaměstnanosti - 3 – 7% relativně zdravá nezaměstnanost, normální (v ČR asi 8 – 10%)

určitá nezaměstnanost je důležitá pro zdravou ekonomiku - zaměstnavatelé si mají z čeho vybírat

délka nezaměstnanosti závisí na ekonomické situaci nezaměstnaného a na hustotě sítě sociálních podpor ve státě

Dělení podle příčin

frikční - dobrovolné opuštění zaměstnání, vybírají si, chtějí lepší plat, nebo přestěhování
strukturální - podle vývoje v různých odvětvích, trvá trochu déle, možná je rekvalifikace vstup do jiného odvětví (nějaká odvětví propouštějí, jiná zase najímají nové pracovníky)
cyklická - celkový hospodářský pokles, nezaměstnanost je ve všech odvětvích
sezónní - váže se na určité období - zemědělství, Skicentrum (prodej jen v zimě)

Dělení podle dobrovolnosti

Dobrovolná - nezaměstnaný hledá práci, ale vybírá si, hledá vyšší mzdu, než jaká na trhu práce převládá
Nedobrovolná - nezaměstnaný by bral i práci za mzdu která na trhu práce převládá (nebo nižší), ale nemůže žádnou práci sehnat

Hospodářský cyklus

cyklické výkyvy (fáze) hospodářství

expanze - růst reálného HDP, dosahuje vysokých hodnot

recese - růst zpomaluje nebo dochází k poklesu HDP, když HDP klesá ve 2 čtvrtletích

deprese - hluboký a dlouhotrvající hospodářský pokles

Zásahy státu do ekonomiky

důvody k zásahům - selhání trhu, hospodářské cykly, velké sociální rozdíly

Keynesiánské pojetí - pojetí blízké levici, v případě recese má nastartovat růst pomocí vládních investic i za cenu deficitního rozpočtu, podporuje aktivní boj proti nezaměstnanosti a progresivní daň (vyšší zdanění osob s většími příjmy) - zmenšení sociálních rozdílů

Neoklasické pojetí - zásahy státu do ekonomiky spíše škodí, hospodářská politika má být co nejvíce stabilní (státní rozpočet vyrovnaný, inflace co nejnižší)

Státní rozpočet

finanční plán státu

příjmy - daně, cla, poplatky, pokuty, půjčky, pronájem

výdaje - nákup statků a služeb, sociální dávky, školství, bezpečnost

vyrovnaný rozpočet - příjmy a výdaje jsou v rovnováze, rozpočet EU je povinně vyrovnaný
přebytkový rozpočet - příjmy vyšší než výdaje, přebytek se rozumě využije
deficitní rozpočet - výdaje vyšší než příjmy, krytí vydáním dluhopisů, půjčkou, roste státní dluh

Dávky

transfery

nevratné částky vyplácené občanům ČR

důchodové pojištění - starobní, vdovský, sirotčí důchod

nemocenské pojištění - mateřská, nemocenská, při ošetřování člena rodiny

státní sociální podpory - rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pěstounská péče

sociální péče - příspěvek na výživu dítěte, auto zdravotně postiženým

Daně

povinná a nevratná částka

přímé
- progresivní (lidé s vyššími příjmy platí vyšší daně)
- regresivní (lidé s vyššími příjmy platí nižší daně - pouze nižší sazbu, reálně platí stejně)
- rovné
nepřímé
- zahrnuty v ceně statků nebo služeb
- DPH - daň z přidané hodnoty, dále spotřební daň, daň z nemovitosti, dědická daň

Ekonomie

Obsah

Ekonomie

Tři základní ekonomické otázky

Ekonomické teorie

Merkantilismus

Fyziokraté

Klasická ekonomie

Marxismus

Neoklasická ekonomie

Keynesiánství

Monetarismus

Základní hospodářské procesy

Ekonomické systémy

Ekonomické sektory

Ekonomické subjekty

Ekonomický koloběh

Základní funkce ceny

Sankce tržní konkurence

Selhání trhu

Poptávka

Nabídka

Utopené náklady

Náklady příležitosti

Ekonomické náklady

Ekonomický zisk

Zastavení činnosti

Odchod z trhu

Působení nabídky a poptávky

Peníze

Vývoj peněz

Funkce peněz

Peněžní zůstatek

Likvidita aktiv

Cenné papíry

Obligace

Dluhopis

Akcie

Šek

Směnka

Burza

Bankovní soustava

Centrální banka

Komerční banky

Makroekonomie

Hrubý domácí produkt

Platební bilance

Devizové rezervy

Rovnováha platební blance

Inflace

Poptávková inflace

Nabídková inflace

Nezaměstnanost

Dělení podle příčin

Dělení podle dobrovolnosti

Hospodářský cyklus

Zásahy státu do ekonomiky

Státní rozpočet

Dávky

Daně

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy