Řecko

Obsah

Kyladské ostrovy
Mínojská civilizace
Mykény
Periodizace řeckých dějin
Archaické období v Řecku (Formy politického zřízení)
Velká řecká kolonizace
Sparta
Athény
Klasické řecké období (I. Řecko - Perská válka, II. Řecko - Perská válka, Athénský námořní spolek, Důsledky vítězství Řeků nad Peršany)
Peloponéská válka (1.Archidámova válka, 2.Druhá fáze)
Thébská hegemonie
Makedonská hegemonie (Přípravy na tažení do Persie, Tažení do Persie)

Kultura řecké antiky (Náboženství, Architektura, Sochařství, Jazyk, Eposy, Lyrika, Divadlo, Řečnictví, Dějepisectví, Věda, Filosofie, Přírodní vědy, Lékařství)

Mínojská civilizace

2000 - 1500 př.Kr.

na ostrově Kréta, král Mínos

Období prvních paláců - 2000 - 1700 př.Kr.

Knosos - složitý palácový komplex, hospodářské budovy, kanalizace, koupelny, splachovací záchody

hry s býky (posvátná zvířata)

kolem roku 1700 paláce zničeny zemětřesením

Období druhých paláců - 1600 - 1500 př.Kr.

obnova paláců a vrchol mínojské civilizace, pánové Středozemního moře, sídliště na Kykladách

zánik výbuchem sopky ve 14. století (ostrov Théra)

písmo - obrázkové, psáno do předem vyrytých řádků - lineární písmo typu A

umělecké předměty - bronzové sošky mužů a žen, zlaté zdobené číše, reliéfy na nádobách a amforách, nástěnné malby na zbytkách staveb

Mykény

1600 - 1200 př.Kr.

Peloponéský poloostrov - kmen Achájů - pastevci, přišli ze severu, zničili původní heladskou kulturu - krok zpět ve vývoji

palácové hospodářství - palác Pylos, Mykény, Sparta

paláce mezi sebou neustále válčily - opevnění, na vyvýšených místech

paláce měly vodovody, kanály, koupelny

lineární písmo typu B

zlaté šperky, poháry, zdobené zbraně, staré posmrtné masky v šachtových hrobech - jiné hroby nepoužívali

námořní obchod - s Krétou, Egyptem, Sýrií, Palestinou, Makedonií, Itálií, Sicílií

z exotických zemí dovoz kovů, koření, slonoviny

Mykénská kultura zanikla rozvrácena kočovných národů Dórů ze severu - 13. - 14. století

na konci této doby se odehrála Trojská válka

Periodizace řeckých dějin

1. Temné období - nejstarší doba, doba Homérská - 1100 - 800 př.Kr.
- temné - souvisí s vpádem Dórů - rozvrátili Mykénskou civilizaci, ovládli Peloponés, ale byli na nižším vývojovém stupni
- 1. Řecká kolonizace - Maloasijská, útěk původních obyvatel před Dóry do Malé Asie, kde zakládali nová sídliště
- 800 let př.Kr. - doba, kdy žil Homér
2. Archaické období - 800 - 500 př.Kr.
- vznik Polis, velká řecká kolonizace, raná řecká tyranida
3. Klasické období - 500 - 338 př.Kr.
- Řecko-perské války, Peloponéská válka (Sparta X Athény)
Helénistické období - 338 - 146 př.Kr.
- období nadvlády Makedonie

Archaické období v Řecku

Polis - městské státy, sloučení několika stovek obcí pod nadvládou jedné nejvýznamnější (hegemon ) -> díky hornatému terénu

Obyvatelé Polis
- - občané - museli to být původní obyvatelé (nebo alespoň 1 rodič, někde oba), museli mít půdu (pozemek, nemovitosti), občany mohli být pouze muži -> mohli být voleni a volit
- občené mohli hlasovat o zákonech, v přpadě potřeby museli jít bránit svoje město a koupit si za vlastní peníze vojenské vybavení -> bojovat je pro občana čest
- majetní občané stavěli celá města, chrámy
Cizinci
- přistěhovalci a jejich potomci, svobodní, ale neplnoprávní, řemeslo, obchod, nemohli volit ani být voleni
Otroci
- majetek občanů, ale i cizinců
- mohli být vykoupeni a stát se tak cizinci, otroky se stávali většinou váleční zajatci, dlužníci

Ženy - nemohli volit ani být voleni, také neměly taková práva jako muži

Děti - ideál společnosti bylo mít syna a dceru, nechtěli mít dětí moc, protože by se příliš dělil rodinný majetek

Fromy politického zřízení

1. Tyranida - samovláda, občané nemuseli být "týráni"

2. Aristokracie - vláda rodové šlechty

3. Oligarchie - vláda několika lidí (zejména bohatých)

4. Demokracie - vláda lidu

Velká řecká kolonizace

zakládání nových osad - kolonií v oblasti Černého a Středozemního moře původním řeckým obyvatelstvem

přelidnění na Balkánském poloostrově

Metropole - matka města - investovala do zakládání kolonií a byla s tou kolonií i nadále v obchodním styku

vždy se zjistilo, jsetli je to území vhodné a jestli jsou tam domorodci, protože kolonizátoři byli mírumilovní

do kolonie šlo vždy kolem 100 lidí

kolonie: Neapol, Onesos, Masilia

Důsledky kolonizace: dovoz levného obilí z kolonií -> velká konkurence, zemědělci se museli přeorientovat na jiné plodiny (olivy, vinná réva), drobní zemědělci často přeorientování nezvládli - zadlužili se a upadli do otroctví,

naopak řemeslníci (cizinci) bohatli z obchodu s koloniemi - chtěli podíl na politické moci jako občané (kteří byli často chudší než cizinci)

nakonec byli přijati mezi občany

raná řecká tyranida - způsob řešení změny společenských poměrů v polis - 1 tyran

vybrali ho občané - Solon, Peisistratos

tyranida byla vždy na nezbytně dlouhou dobu, když se situace dlouho neměnila, tak byl tyran lidem vyhnán

Sparta

na jižním Peloponésu - oblast Lakónie

obyvatelstvo: Dórové - zde nesplynuli s původním obyvatelstvem, ale podrobili si ho

Spartský stát byl založen na tvrdém výcviku chlapců = občanů = vojáků

již od 7 let byli chlapci vychovánáni státem, od 7 do 18 let se připravovali na tvrdý výcvik

ve 30 letech se stali plnoprávnými občany - mohli založit rodinu, stále byli ale vojáci a museli bránit Spartu v případě potřeby

dívky byly také vychovávány k fyzické zdatnosti - musely zvládat domácnost a obranu rodiny před nepřáteli, když byli muži pryč (například na válečné výpravě)

Peloponéský spolek - spojení armád městských států peloponésu pod velením Sparty, jediný stát Argu nebyl ve spolku, 1. polovina 6. století př.Kr.

Složení spartského obyvatelstva
- Plnoprávní občané - sparťané - muži od 30 let
- perioikové - přistěhovalci, potomci původních podrobených obyvatel, stálo na nich hospodářství - zaměstnáni na půdě sparťanů, zabývali se obchodem, nebojovali, pouze výjimečně mohli bojovat ve vojsku
- heilóti - otroci, majetek státu, zaměstnávali je sparťané
Politické zřízení Sparty
- ve Spartě vládla Oligarchie, v době míru byla volena Rada starších - 28 lidí
- na radu starších dohlíželo 5 Eforů - voleni na 1 rok
- když byla Sparta ve válce, vládli 2 králové - vojenští velitelé
- lidový sněm Apellá - všichni občané - volili krále a efory

Athény

leží v Atiice - poloostrov

vznikly v 8. století př.Kr.

jsou známé jako kolébka demokracie

Složení obyvatel
- Občané - muži od 20 let, poté co absolvovali dvouletý vojenský výcvik, alespoň jeden z rodičů musel být občanem, výjimečně se člověk mohl stát občanem i za nějaký heroický čin
- Metoikové = spolubydlící, potomci cizinců, měli také poviinnost konat vojenskou službu, podle svých možností museli finančně podporovat obec
- Otroci
Politické zřízení v Athénách
- v čele stálo 9 Archontů - nejvyšší úředníci, voleni na 1 rok z řad aristokracie
- bývalí Archonti se stali členy Aeropagu - doživotní sněm

metoikové postupně také chtěli více moci, protože byli bohatí - usilovali o sepsání zákoníku, který by trestal všechny bez rozdílu (občan/cizinec)

Drakon - nechal sepsat základní zákony, které byly ovšem velmi přísné a měly přísné tresty (drakonické = drastické)

Solon - 594 př.Kr., jeden z 9 Archontů, byl to velmi vzdělaný člověk, původně aristokrat, zabýval se obchodem a tak se sblížil se středními vrstvami

byla mu nabídnuta tyranida - nepřijal ji, zrušil dlužní otroctví, ze státních peněz vykoupil ty, kteří se dříve dostali do otroctví díky dluhům

rozdělil občany do 4 majetkových skupin a přesně vymezil jejich práva a povinnosti

založil radu pěti set - bývalí archonti, soudila politické zločiny, řídila chod státu

Solon nevyřešil problematiku bezzemků, po něm nastupuje tyranida Paisistrátovců

Peisistrátos - nastoupil v roce 546 př.Kr., konfiskoval půdu aristokratům a přerozdělil ji bezzemkům

mír v Athénách, Peisistrátos zajišťoval, aby v Athénách nebyli žebráci, podporoval vědu a umění, nechal sepsat Homérovy eposy, vybudoval Akropolis, vodovod

jeho synové již nebyli tak schopní, jednoho z nich dokonce lidé vyhnali

Kleisthénes jeden ze zvolených úředníků, nakonec vládl sám s podporou lidu, začal vládnout roku 510

státník, který rozprášil původní aristokracii, rozdělil obyvatele Athén do Démů

Démos bylo něco jako větší vesnice (čtvrť), ty se spojovaly v Frátrie, Frátrií bylo 30 - 10 přímořských, 10 vnitrozemských, 10 městských

Fýlie - největší územní celek, bylo jich 10

z každé Fýly 50 lidí voleno do rady 500 - dovršení demokracie v Ahénách

ostrakismus - střepinkový sněm - každý občan napsal jméno toho, kdo se mu zdá největším nebezpečím pro demokracii, na střepinu, kdo byl nejvícekrát napsán byl vyhnán na 10 let

Klasické řecké období

Řecko - Perské války

peršané - indoevropští kočovníci, kolem 6. století ovládli Babylon, Asýrii, Izrael, Palestinu (Kýros Veliký), jeho syn později ovládl i Egypt - nejrozsáhlejší starověká říše, měli velmi dobré loďstvo

povstání maloasijských řeků roku 499 v městě Miltos - Peršané si je chtěli podrobit

na pomoc přišly Athény s loďstvem, nakonec vyhráli Peršané

I. Řecko - Perská válka

perské loďstvo se plavilo přes ostrovy až k úžině Marathonu

Sparťané nebojovali, bránily jim v tom náboženské svátky - bojovali jen Athéňané a Platajci

Řekové měli velké štíty a kopí, formace falanga, Peršané používali luky a šípy, proutěné štíty, jízda, vozatajstvo

vojevůdce Miltiadés (1 rok po bitvě uvězněn za vlastizradu - nepodařilo se mu údajně dobýt jednu pevnost)

Bitva u Marathonu - 490 - vítězství Řeků, pověst o běžci, který běžel z Marathonu do Athén oznámit vítězství a pak umřel vysílením

potom 10 let míru

Thémistoklés: - přesvědčil bohaté Athéňany, aby investovali do loďstva

II. Řecko - Perská válka

spartský král Leonidas x perský velkokrál Xerxes

peršané měli mohutné vojsko a a loďstvo (200 - 250 tisíc mužů, přes 1000 lodí)

480 - bitva u Thermopyl - malá soutěska, chránil ji spartský král Leonidas a 300 sparťanů + 7000 hoplítů

peršané tuto soutěsku nakonec obešli díky zradě jednoho z Řeků, Leonidas pak poslal většinu bojovníků pryč a sám s 1000 muži zůstal

než zahynuli, pobili mnoho peršanů - obrovská vzpruha pro morálku celého Řecka - Leonidas se stal vzorem splněné povinnosti vůči státu a vlasti

„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, poslušni zákonů jejich, mrtvi že ležíme zde.“

mezitím Athénské loďstvo blokovalo další perský postup u Arthemisía, po bitvě u Thermopyl se stáhli

po této bitvě Xerxes vpadl do Athén a nechal zničit Akropolis, Athéňané se zachránili na svých lodích na ostrově Salamina

Bitva u Salaminy - perské lodě nalákány do mělčin, malé řecké loďe mohly mnohem lépe manévrovat, bitva skončila naprostým vítězstvím Řeků

479 - bitva u Platají - Peršané měli už jen pěší vojsko, do boje se konečně zapojily spojené řecké obce - vítězství Řeků

Bitva u mysu Mykkalé - další vítězství Řeků, perská invaze tak skončila neúspěchem, definitivní odchod Peršanů z Balkánu

Athénský námořní spolek

měl za cíl svobodit všechna řecká města v Malé Asii

členové - Attika, Euboia, ostrovy a městské státy, všechny státy si byly rovny

povinnost přispívat do společné pokladny na ostrově Délos

A.C. 449 - Kalliúv mír - Persie se musela vzdát nadvlády nad všemi městskými státy v Malé Asii a nad některými ostrovy Egejském moři

Důsledky vítězství Řeků nad Peršany

růst politického vlivu obchodníku a řemeslníků - výroba zbraní, lodí, stagnace zemědělství

velký rozvoj Athén (obnova Akropolis)

v Athénách vzniká nový politický orgán - stratégové

Perikles
- jeden z 10 stratégů (zvolen 15 krát)
- A.C. 443 – 429
- dovršil demokracii v Athénách
- platil chudým za výkon politické funkce - zavedl plat pro chudé, chtěl zaměstnat všechny
- obnova Athén po válce (stavební dělníci nebo veslaři), nechal vybudovat athénský přístav Pyreus, který byl několik km od Athén, s nimi spojen valem (pevnost)
- obnovena rada 500
- zemřel na mor během Archidámovy války

Peloponéská válka

A.C. 431 – 404

válka mezi Peloponéským a Athénským spolkem o nadvládu(Sparta x Athény)

účastnily se jí všechny městské státy - „Antická světová válka“

znamenala konec athénské demokracie

Korint a Megaris vystoupily z Athénského námořního spolku a požádaly o pomoc Spartu

1.Archidámova válka

trvala 10 let

nové pustošení Attiky

Athény byly zavřené ve své pevnosti (Periklova obranná taktika - sesadili ho a znovu dosadili)

v Athénách propukl mor (Perikles †)

po jeho smrti dva vládci

Kleon - podporovali ho obchodníci a řemeslníci, kteří bohatli z námořního obchodu - je nutné porazit Peloponéský spolek za každou cenu
Nikias podporovali ho rolníci a statkáři - chtěli uzavřít mír

nakonec uzavřen v roce A.C. 421 Nikiův mír - závazek nebojovat 50 let, po 6 letech porušen obchodníky a řemeslníky z Athén

2.Druhá fáze

Obléhání Syrakus

A.C. 415 – 413
Athény vyslaly velké loďstvo a vojsko na Sicíli, aby přerušily dodávky obilí Spartě ze Syrakus
Sparta vyslala na pomoc jen malý oddíl, ale ten úspěšně vázal Athénské síly
po 2 letech bylo Athénské loďstvo obklíčeno a zničeno, většina vojska padla do zajetí nebo zemřela, Nikiás byl popraven
invaze na Sicílii skončila pro Athény pohromou

Válka Dekeleiská

Dekeleia - strategicky důležitá vesnice v Attice, základna Sparty
Sparta přivolala posilu z Persie
A.C. 405 - bitva u Aigos potamoi (Kozí říčky) - bitva o Bospor a Dardanely)
Sparta zablokovala oba průplavy, flotila blokovala dodávky obilí z Černomoří
Athény se pokusily prolomit blokádu - byli poraženi Peršany
po této bitvě vyhladovělé Athény kapitulovaly
A.C. 404 byl uzavřen mír

Podmínky míru pro Athény

Athény musely odevzdat veškeré loďstvo kromě 12 lodí Spartě
zrušení Athénského námořního spolku - Athény musely vstoupit do spolku Peloponéského
Athény musí zbourat hradby okolo města včetně přístavu
zrušení demokracie v Athénách a nastolení oligarchie - vláda 30 (pod dohledem Sparty)

Thébská hegemonie

po roce pomohly Théby svrhnout vládu 30 v Athénách a vytvořili spojenecký spolek proti Spartě

A.C. 371 - bitva u Leukter

thébský velitel Epameinondás porazil Spartu - zrušen Peloponéský spolek, konec spartské hegemonie

po dobu 10 let byli Théby nejvlivnější polis, se smrtí Epameinonda končí thébská hegemonie

A.C. 362 - bitva u Mantineie - Epameinondas zvítězí, ale sám v bitvě zemře, rok poté konec Thébské hegemonie, ale zároveň i oslabení Sparty - místo pro nástup Makedonie

Krize polis

rozdělení na polis ztrácí význam
obchodní závislost, malá polis jsou lehce zranitelná (musí utvářet federace)
žárlivé střežení občanství - brzda rozvoje

Makedonská hegemonie

A.C. 338 – 146

do 4. Století byla Makedonie nevýznamným státem na SZ od Řecka

silnou říší se stala až za vlády Filipa II.

dokonalá reforma armády (spojení silné jízdy a pohyblivých hoplítů), silná armáda (Filip chtěl dobýt Řecko)

dovoz dřeva do Řecka na stavbu lodí - finance

investice do výzbroje

v Athénách se obyvatelé rozdělili do 2 skupin - jedna souhlasila s makedonskou nadvládou, druzí byli proti (Démosthénes)

filipiky - útočné pamflety Démosthéna proti Filipovi II., nakonec Athény vyhlásily Filipovi válku

A.C. 338 - bitva u Chairóneie - Athény ji prohráli

končí samostatnost řeckých městských států (zpočátku odolávala Sparta, pak se ale podvolila) - makedonská nadvláda nad řeckem

Přípravy na tažení do Persie

A.C. 337 - sjezd městských států v Korintu

založili Korintský spolek - spojily se s Makedonií proti Persii (myšlenka společného nepřítele sjednotila nejednotné řecké státy)

Filip II. byl během příprav tažení do Persie zavražděn (nejspíš vlastní šlechtou)

A.C. 336 - nový král Alexandr III. Makedonský (Veliký) - bylo mu 20 let, jeho učitelem byl Aristoteles

Tažení do Persie

A.C. 334 - bitva na řece Granikos(Alexander vyhrál)

A.C. 333 bitva u Issu (rozhodující vítězství Alexandra)

A.C. 332 Alexandr obsadil Egypt - vítali ho zde jako osvoboditele, získal titul faraona

založil zde město Alexandria

A.C. 331 - bitva u Gaugamél (definitivní porážka perského krále Daria)

Persie se vzdala - Alexandr je titulován jako „Král králů“, vyplenil hlavní město Persepolis (pomsta za vyplenění Akropole)

A.C. 326 - bitva u Hydaspese - bitva s Indií, Alexander také zvítězil (na straně Indie bojovalo i 200 slonů)

po této bitvě už jeho vojáci odmítli jít dál

Babylon sídelním městem Alexanderovy říše

A.C.323 - Alexandr III. umírá v Babylonu (bylo mu 32 let)

první syn Alexandra zavražděn ještě jako dítě, druhý syn (narodil se 3 měsíce po Alexandrově smrti) Alexandr IV. byl popraven

Kultura řecké antiky

Náboženství

řekové uctívali řadu malých i velkých božstev, jako první Evropané uznávali antropomorfní božstva (nejen lidská podoba, ale i lidské vlastnosti)

polyteismus

původně uctívání přírodních jevů a zoomorfních božstev (zvířecí podoba zůstala jako atribut)

tři generace bohů - uranovská, kronovská, diovská (dle nejvyššího boha), na počátku Chaos a Gaia

Architektura

základní stavební prvek byl sloup

zleva dórský (nejstarší, z jednoho kusu kamene), iónský, korintský (nejmladší a nejzdobnější)

sloup má hlavici, dřík (u iónského a koritnského sloupu štíhlejší) a patku

zakroucené závitnice na soupu - voluty

Pantheon, Héřin chrám v Olympii, Apollónův chrám v Korintu

divadla - amfiteátr (využívá přírodních nerovností), na jevišti max. 3 herci

odeon - mladší divadlo (ve městech, helénistické období)

závodiště - jednotka délky (asi 200 m)

gymnázia - sport a vzdělání

obytné domy - vždy atrium - vstup do ostatních místností, oddělená část pro muže a ženy

hlavní náměstí - stoá - kryté sloupořadí, obdélníkový půdorys - trhovci

Sochařství

do 7. století A.C. - drobné sošky zvířat, bojovníků, hliněné nebo kovové sošky

Helénistické období

velké sochy

kóré - dívka, kúros - chlapec (strnulí)

Myrón – Diskobolos, Doryforos – Muž nesoucí kopí, Polykleitos – sochař

Faidros - socha bohyně Athény (nedochovala se) - několik materiálů (kostra ze dřeva, ruce a hlava ze slonoviny, šaty ze zlatého plechu)

Práxiteles – socha bohyně Afrodity (nahá)

Jazyk

řečtina tvořena řadou nářečí, helénistická doba - začíná se vytvářet obecná řečtina

koiné (kosmopilitní řečtina, degradovaná) – základem je attický dialekt (z něho je i dnešní řečtina)

jazykový vývoj - vývoj politický, řada samostatných států měla více dialektů

po sjednocení Řecka začalo i sjednocování jazyka

Eposy

nejstarší řecké literární památky - výpravné básně přednášené pěvci (s doprovodem kithary – podobná lyře)

hrdinské eposy - „Ilias a Odyssea“ (téma trojské války), osudy thébských vládců - Oidipus

didaktické eposy - mladší, helénistická doba - rozvoj vědy

„Práce a dni“ (hospodářství na venkově), „Zrození bohů“ (vznik světa) - Hesiodos

Lyrika

největší rozkvět v 7. – 6. století A.C.

lyrická poezie vytlačila epos, přednášena za doprovodu lyry, nebyla dějová

lyrické básně se věnovaly oblastem lidského konání - lyrika milostná, oslavná, útočná, politická, pijácká, didaktická

Sapfó, Pindaros, Alkaios

Divadlo

vyvinulo se z kultů spjatých s bohem Dionýsem - hráno při náboženských slavnostech, herci byli vždy muži

Tragédie

témata z mytologie, více autorů některých příběhů, střídání monologů a dialogů hlavních hrdinů s výstupy sboru
nejpoužívanější témata - trojská válka, Théby, Aischylos, Euripides, Sofokles

Komedie

nešvary tehdejší společnosti, politický podtext
Aristofanes
helénistická doba - náměty z každodenního života
ustálené typy postav - mazaný otrok, hetéra

Řečnictví

musel to bezpodmínečně zvládnout každý občan na politické scéně

vznik řečnických škol a směrů

Démosthenes - filipiky proti Filipovi Makedonskému

Dějepisectví

nejstarší Homérovy eposy - děj Iliady zčásti založen na skutečných událostech

od 7. století A.C. vlastní historické spisy - cestopisy

od 5. století A.C. skutečná dějepisná díla

dějepisci si všímali i dějin sousedních národů

Herodotos - „otec historie“ - Řecko-perské války

Thukydides - Peloponéské války

Xenofon - Perské dějiny

Polyhios - Řecké a římské dějiny

Věda

mechanika, optika, matematika, filozofie, filologie, botanika, zoologie, medicína

Aristoteles, Archimedes (archimédův šroub)

odborná terminologie - nejvýznamnější pozůstatek, prostupuje většinou vědních oborů

Filosofie

zkoumá vývoj světa, myšlení a společnosti

problematika poznání okolního světa

filozofové zároveň i fyziky a matematiky

s vývojem společnosti vznikaly nové filozofické školy a proudy

6. století A.C. - počátky filozofie - městské státy se dostávají na vrchol rozkvětu - kosmologické období (vznik a uspořádání světa)

Thales z Milétu, Demokritos, Pythagoras

5./4. století A.C. - 2. největší vzestup řecké filozofie (už za krize polis - centrem jsou Athény, zabývá se lidskou společností

Sokrates - jeden z nejvýznamnějších filozof, znám pouze ze spisů svých žáků (Platona)

Platon - Sokratův žák - díla formou dialogů, přátelství, statečnost, poslušnost zákonů, nesmrtelnost duše

Platon založil nejslavnější filozofickou školu Akademii

Aristoteles - žák Platona, vychovatel Alexandra Makedonského, založil filozofickou školu Lykeion

Helénistická doba - další rozkvět filozofie - logika, fyzika, etika (ostré spory)

Epikuros - vycházel z Démokrita („vše se skládá z atomů“)

Přírodní vědy

Pythagoras - Pythagorova věta

Eukleides - Eukleidovy věty

Thales z Milétu - Thaletova kružnice, předpověděl zatmění Slunce

Archimedes - hydrostatika, páka, archimédův šroub, Pí,...

Lékařství

první zmínky už u Homéra, nemoci byly pokládány za dílo démonů

pomoc bohů (hlavně boha Asklepia)

u Asklepiových chrámů vznikaly první lékařské školy

Hippokrates - vliv prostředí i způsob života na zdraví lidí, ustanovil 4 tělní tekutiny (dnes 4 typy temperamentu - flegmatik, sangvinik, cholerik a melancholik)

ustanovil Hippokratovu přísahu