Čechy v novověku

Obsah

Vývoj nekatolíků v Čechách (Jednota bratrská, Novokřtěnci)
Jagellonci na českém trůně (Vladislav Jagellonský, Olomoucká smlouva, Hospodářská situace, Ludvík Jagellonský, Vladislavská gotika)
Habsburkové v době předbělohorské (Ferdinand I. Habsburský, Maxmilián II. Habsburský, Rudolf II. Habsburský, Matyáš Habsburský)
Válka česká
Habsburská monarchie po Třicetileté válce (Leopold I., Nevolnická povstání, Josef I., Hospodářská situace, Karel VI.)
Války o Rakouské dědictví (První slezská válka, Druhá slezská válka, Sedmiletá válka)

Habsburská monarchie 18. století (Marie Terezie, Reformy správní, berní a soudní, Josef II., Leopold II., Počátky národního obrození)

Vývoj nekatolíků v Čechách

vliv luteránství způsobil rozštěpení kališnické církve

Staroutrakvisté (starokališníci) a Novoutrakvisté (novokališníci)

převzali skoro všechny myšlenky luteránů

Jednota bratrská

vychází z myšlenek Petra Chelčického, proti násilí, proti rozdělování lidí do tříd

Petr Chelčický psal česky - lidé mu rozuměli

hlavní vzdělání je znalost Bible

Novokřtěnci

vyhnáni z Německa, přišli do Čech (J Čechy + J Morava)

křtili se až jako dospělí

byli zruční hrnčíři - tzv. habánská keramika

říkalo se jim „habáni“

Protireformace

katolická reforma - reakce na šíření reformačního hnutí

1545 Tridentský koncil - cílem bylo dohodnout se s nekatolíky, aby slevili z radikálních požadavků

nový program katolíků: byla potvrzena svrchovanost jednoho papeže

vzdělávání v seminářích pro kněze (museli složit slib a vyznání víry)

Jezuité

1540 vznik řádu Jezuitů (Tovaryšstvo Ježíšovo)

Ad maiorem Dei gloriam - K větší slávě Boží - heslo Jezuitů

zakladatelem byl Ignác z Loyoly (španělský šlechtic, utrpěl vážné zranění v bojích

zázrakem se uzdravil a život zasvětil Bohu

jezuité - učitelé a misionáři

1556 příchod jezuitů do Čech (pozval je sem Ferdinand II. Habsburský)

Jagellonci na českém trůně

po smrti Jiřího z Poděbrad na trůn nastupuje syn polského krále Kazimíra Vladislav

války s Matyášem Korvínem pokračovaly až do roku 1479, kdy Matyáš umírá

dochází ke sloučení Českého a Moravského území pod vládu Vladislava Jagellonského

Vladislav získává i Uhry (spojení Čech a Uher až do roku 1918)

1483 - II. Pražská defenestrace - husité vyházeli radní z oken Staroměstské i Novoměstské radnice

1485 stavovský sněm v Kutné Hoře

Basilejská kompaktáta byla prohlášena za „Zemský zákon“ - tečka za husitskými boji

Vladislav Jagellonský

1471 – 1516

král „dobře“ nebo „bene“ - nechával za sebe rozhodovat stavy

nesídlil v Praze, ale v Budíně (Budapešť) - jezdil do Čech jen něco podepsat

„Stavovská monarchie“ - vláda panovníka, který všechno podepisuje, ale vlastně o všem rozhodují stavy

vyšší šlechta - páni, stav panský
nižší šlechta - zemané, rytíři
měšťané - movitější z královských měst

Správa země

Zemský sněm
- obdoba parlamentu
- rozdělený na 3 kurie
- na odhlasování musela být shoda
- když byl zákon přijat, zapsal se do Zemských desek
Zemský soud
- řešil právní a majetkové spory
- volený na 4 roky
- předseda, soudci, písař
Vláda
- v nepřítomnosti panovníka ho zastupoval nejvyšší purkrabí
- nejvyšší kancléř -měl na starosti všechny královské listiny, dával souhlas jejich podepsání králem
- podkomoří - staral se o všechna královská města a musel potvrdit městskou radu
- všichni členové vlády byli zároveň členy zemského soudu
- Morava byla pod vládou krále, ale zastupoval ho tam hejtman zemský (spravoval Moravu)

Olomoucká smlouva

1478 - dohoda mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem

spory o země Koruny české se táhly již od vlády Jiřího z Poděbrad, vše skončilo až Matyášovou smrtí (1490 – po jeho smrti je uherským králem zvolen Vladislav Jagellonský)

Vladislav má být králem v Čechách (dědičně)

Matyáš - Morava, Slezsko a obě Lužice (dědičný královský titul)

Hospodářská situace

velice dobrá

první manufaktury (počátky průmyslové výroby)

lidé odcházeli za prací do města - konflikt mezi venkovskou šlechtou a městy

„Vladislavské zřízení zemské“
- 1500
- vynutili si ho šlechtici, trvalo 17 let
- posílil pozice šlechty na úkor měst (upíral právo měšťanům hlasovat na zemském sněmu) - šlechta mohla ve městech podnikat
„Svatováclavská smlouva“
- 1517
- měšťané mohli znovu hlasovat na zemském sněmu, ale musí šlechticům umožnit podnikání ve městech

Ludvík Jagellonský

1516 – 1526

ve třech letech byl korunován na českého krále

v 9 letech ho oženili s 10tiletou Marií Habsburskou

nechtěl jet do Čech korunovat svou manželku na českou královnu

Hospodářský rozvoj

Hornictví
- poslední rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře - na konci 16. století totální úpadek
- nové naleziště v Jáchymově (rod Šliků)
- 1519 ražení Jáchymovského tolaru
Pivovarnictví
- jedna z oblastí podnikání šlechty
- páni z Pernštejna vařili pivo v Pardubicích
Rybníkářství
- Pernštejni a Rožmberkové
- obchod s rybami (kapři s pivem hlavní vývozní artikl)
- kolem Třeboně
- Štěpán Netolický vybudoval Zlatou stoku - 45 km dlouhá, napájí rybníky z Lužice
- Jakub Krčín z Jelčan vyprojektoval rybníky Svět a Rožmberk

1526 vpád Turků do Uherska (sultán Süleyman)

Ludvík musel rychle reagovat - bojoval proti trojnásobné přesile na J Maďarska v bitvě u Moháče

Ludvík zde utonul, když překračoval řeku, pohřben ve Stoličném Bělehradě

Jagellonci vymírají po meči

Vladislavská gotika

obrazoborectví - ničení obrazů, knih, veškerých památek

budování nových a zpevňování starších hradů

znaky - zdobné klenby (sklípková a diamantová klenba), motiv useklých a přeseknutých větví

oblouky, stanové střechy velkých chrámových staveb

Matěj Rejsek (Prašná brána), Benedikt Ried (Vladislavský sál - prvky renesance

Mistr litoměřického oltáře - malířství, smysl pro realitu

Chrám sv. Barbory v Kutné hoře

Habsburkové v době předbělohorské

hospodářská situace - po hospodářské stránce na tom Čechy byly nejlépe z celé monarchie

dostatek nerostných surovin (stříbro)

Čechy neměly moře - neležely na žádné z hlavních obchodních tras

větší vývoz než dovoz, za drahé kovy nedostávala státní pokladna tolik, kolik by si zasloužila

zakládaly se manufaktury - textilní průmysl (sukno, Olomouc, Brno, podkrkonoší)

pivovarnictví, rybníkářství, sklenářství (Harrachov, Krušné a Jizerské hory, Šumava)

hutnictví (Železné hory, Českomoravská vrchovina, Brdy - cín, měď)

Jáchymovský tolar (Šlikové)

příchod cizinců (hlavně Němci)

Ferdinand I. Habsburský

1526 – 1564

manžel Jany Jagellonské (sestra zemřelého Ludvíka Jagellonského)

volba neproběhla u pánů z Moravy, kteří Ferdinandovo zvolení stagnovali

Ferdinand se vydal na hranici Čech a Moravy, kde slíbil, že bude dbát na privilegia Čech i Moravy, že bude dbát na stavovskou svobodu a svobodu náboženství

založil ústřední dvorské úřady ve Vídni - tajná rada, dvorská komora, dvorská rada

tyto úřady byly nezávislé na stavovských sněmech v jednotlivých zemích (panovník jmenoval úředníky) - absolutistické orgány

Šmalkadská válka

1546 – 1547

válka v Německu mezi císařem Karlem V. a německými protestanty

Karel požádal svého bratra Ferdinanda o pomoc a ten svolal stavovské vojsko, které ale do Německa vůbec nepřišlo

přesto Karel v Německu vyhrál, čímž posílil moc svoji i moc svého bratra

1547 soud v Praze s těmi, kteří se proti Ferdinandovi vzbouřili

konfiskace majetku, poprava 4 vybraných, větší daně pro města (posudné - daň z každého sudu piva)

odpor proti protestantům - hlavně proti Jednotě bratrské

jejich biskup Jan August byl uvězněn a většina z představitelů jednoty bratrské odchází do Polska

1556 se Ferdinand stal císařem (po abdikaci Karla V.)

pozval do Čech jezuity (usadili se na Starém městě – Klementinum)

obnovil činnost Pražského arcibiskupství (Antonín Prus z Mohelnice)

Maxmilián II. Habsburský

černá ovce mezi Habsburky

sympatizoval s protestanty

byl na výchově ve Španělsku, kde mu jeho otec vybral za manželku Marii Španělskou (jeho sestřenice)

1575 Česká konfese - ústní dohoda, potvrzovala svobodu vyznání, povolena je i jednota bratrská

dal žádost, aby byl po smrti pitván (Jan Jessenius)

v roce 1576 umírá

Rudolf II. Habsburský

jeden ze dvou panovníků, kteří sídlili v Praze

obklopoval se různými umělci, vědci a pseudovědci - byli mezi nimi i podvodníci, kteří chtěli pouze zbohatnout

další stavební rozvoj Prahy

Tycho de Brahe, J. Kepler, Edward Kelly, Giuseppe Arcimboldo, Hans von Aechen

nebavilo ho vládnout - ve Vídni za něj vládl Matyáš, ten chtěl Rudolfovu abdikaci

1608 Libeňský mír - uzavřeli ho bratři Rudolf II. a Matyáš

bylo zde řečeno, že Matyáš bude vládnout v Uhrách a bude spravovat Markrabství Moravské

Rudolf II. bude dále spravovat České země a Rakousy - Čechy Rudolfa podržely, ale musel jim slíbit majestát

1609 Rudolfův majestát - písemné ztvrzení České konfese

náboženská svoboda pro šlechtu, měšťany i poddané

Rudolf pak litoval vydání majestátu a snažil se ho zrušit- 1611 pozval do Čech Pasovské vojsko (mělo pomoci zrušit majestát)

toto vojsko drancovalo nejvíce Prahu a lidé se hodně bouřili, nakonec vojsko vyplatil Petr Vok z Rožmberka

bratr Matyáš Rudolfa pak přesvědčil, aby odstoupil z funkce (to ale nestihl udělat, protože roku 1612 zemřel na syfilis)

Matyáš Habsburský

1611 – 1619

sídlo monarchie ustanovil znovu ve Vídni

neměl žádné potomky - po jeho smrti nastoupil jeho synovec Ferdinand II.

Válka Česká

jaro 1618 - 1620

sjezd nekatolických stavů v Praze - sepsali stížnost na nedodržování Rudolfova majestátu pro Matyáše

Matyáš stížnost zamítl a rozpustil sněm

23.5.1618 III. Pražská defenestrace (z oken Pražského hradu)

Jaroslav Martinic Bořita, Vilém Slavata, písař Fabricius (spadli do hnoje)

vůdcové stavovské šlechty - Albrecht Jan Smiřický, Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova

stavy vyhlásili vlastní Vládu třiceti direktorů, protože nesouhlasili s vládou Ferdinanda Štýrského - byla to jen prozatímní vláda, která měla volit nového krále

během několika dnů se k českým stavům připojili i ostatní země Koruny české

našli vhodného kandidáta v Německu (Dolní Falc) Friedricha Falckého (kalvinista, kurfiřt, příbuzný Anglického krále)

8.11.1620 bitva na Bílé hoře

krátká asi 2 hodiny - česká armáda před tou císařskou utekla

Následky bitvy na Bíle hoře

znovunastolena vláda Ferdinanda Štýrského

ti, co neutekli, byli souzeni, konfiskace majetku

21.6.1621 poprava 27 českých pánů - ale byli to jen 3 páni - Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdužic a Jan Jesenský (tomu vyřízli jazyk, byl to měšťan)

7 rytířů a 17 měšťanů

hrabě Šlik - usekli mu ruce, protože nejdříve zvedl ruku pro Friedricha Falckého a až potom pro Ferdinanda Štýrského

„Obnovené zřízení zemské“
- v roce 1627 - katolicismus, absolutismus
- germanizace (preferovaný jazyk je němčina)
- na sněmu měla všechna královská města pouze jeden hlas
- právo na sněmu dostalo duchovenstvo
- emigrace a rekatolizace
- pokud šlechta nechtěla přejít ke katolictví, musela opustit Čechy, poddaní museli přejít ke katolictví vždy - odešlo asi 30 000 lidí
- působení nových řádů v Čechách - františkáni, jezuité, kapucíni

Habsburská monarchie po Třicetileté válce

1654 se Universita Karlova přejmenovala na Karlo-Ferdinandovu univerzitu

za Ferdinanda III. došlo k vytvoření Berní ruly

systém daní na základě Berního katastru

Leopold I.

války s Turky 1663 – 1664

Turci se dostali až k pevnosti Nové Zámky

pro lepší ochranu vybudována pevnost Leopoldov

1664 bitva u Svatého Gottharda

Vašvárský mír 1664 (příměří s Turky alespoň na 20 let)

1683 další tažení Turků - byli podporováni Maďary a vedeni velkovezírem Mustafou - dostali se až k Vídni

1697 bitva u Zentao - společnými evropskými silami byli Turci poraženi (hlavní zásluhu na tom měli Poláci – Jan II. Soběský)

Evžen Savojský - Francouz ve službách Habsburků

1699 poslední boje s Turky - Karlovický mír

Turci se zřekli vlády v Uhrách

Uhr, Semihradsko a Chorvatsko se staly součástí Habsburské monarchie

Nevolnická povstání

za vlády Leopolda I.

1680 povstání sedláků a rolníků

v oblasti V,Z,S Čech a SZ Moravy

předcházela tomu petice císaři o snížení roboty - císař neodpověděl - začaly rebélie, povstání potlačeno

císař vydal zákaz petic, zrušil privilegia sedláků (které měli už před rokem 1618, například že si mohli na svém území rozhodovat nějakých věcech sami)

vydání Robotního patentu - robota 3 dny v týdnu (v případě potřeby mohl robotu ustanovit větší, například na 5 dní, ale ne na dlouho)

1692 povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven až 1695)

Josef I.

byl velmi vzdělaný, mluvil sedmi jazyky

chtěl uskutečnit řadu hospodářských a správních reforem, ale v roce 1711 zemřel na neštovice

Hospodářská situace

po Bílé hoře došlo k postupnému úpadku královských měst a vzestupu měst poddanských - rozdíly se začaly vyrovnávat

pokračovalo podnikání šlechty a rozvoj manufakturální výroby (soustředěné – výroba skla, rozptýlené – výroba plátna) - papírny, železárny

výstavba komunikací, silnic

dokončení rekatolizace - 1729 kanonizován Jan Nepomucký (znovuobnovení svatováclavské legendy, Prokop, Ludmila, Anežka)

Karel VI.

1713 Pragmatická sankce

neměl mužského potomka, může na trůn i žena, pokud nebude mužský potomek, stálo ho hodně úsilí a peněz aby prosadil u ostatních panovníků Pragmatickou sankci, ale po jeho smrti ji stejně nikdo moc nerespektoval - Marie Terezie si musela svoji vládu vybojovat

chtěl zachovat nedělitelnost Habsburské monarchie (Pragmatickou sankcí uzákoněna)

Války o Rakouské dědictví

První slezská válka

1740 – 1742

Prusko (Friedrich II. Veliký) se spolčilo s bavorským vévodou (Karel Albrecht - chtěl být českým králem)

dstali se až k Praze - M. Terezie utekla do Bratislavy

české stavy prohlásily Karla Albrechta za Českého krále, Prusům se podařilo obsadit část Moravy

1742 bitva u Chotusic (Chrudimsko)- porážka Rakouska

Vratislavský mír 1742 - kompromis, kde Prusko získalo Slezsko, Karel Albrecht Prahu opustil a umožnil návrat Marie Terezie do Čech

1743 byla Marie Terezie korunována na Českou královnu

Marie Terezie se nechtěla s touto situací smířit a chtěla zpět Slezsko

Druhá slezská válka

1744 – 1745

Anglie a Rusko bylo na straně Rakouska

na straně druhé bylo Prusko a Francie

Slezsko se nepodařilo dobýt

Drážďanský mír 1745 - potvrzena situace z předchozího míru - Slezko zůstalo Prusku

ale potvrzena platnost Pragmatické sankce a manžel Marie Terezie Štěpán Lotrinský byl uznán císařem Habsburské monarchie

Sedmiletá válka

1756 – 1763

Rakousko, Francie (Madame Pompadoure – oficiální milenka Ludvíka XV.), Rusko (Alžběta I.) a Anglie paktování tří spodniček

mezinárodní konflikt, který se bojoval nejen v Evropě, ale i v Americe, v Asii a i v Africe

Prusko obratnou strategií bránilo co se dalo, když někdy protipruská liga zvítězila, nedokázala toho využít (podařilo se jí i dobýt Berlín, ale nevyužila toho)

Marie Terezie znovu prohrála

Petr III. – ruský car, když nastoupil na trůn, přidal se na stranu Pruska

1757 bitvy u Lovosic, Šterbohol a u Kolína

Pařížský mír 1763 - potvrzení míru z druhé války, Marie Terezie získala slib volby jejího syna císařem Svaté říše římské

Habsburská monarchie 18. století

Marie Terezie

jakkoli byl Friedrich II. jejím velkým vojenským nepřítelem, tak ho i velice obdivovala - reformy podle Pruského vzoru

všechny reformy měly společný smysl - centralismus a germanismus (němčina jako jednotný jazyk celé monarchie)

řízení země z jednoho centra – z Vídně

rádcové Marie Terezie (úředníci) - hrabě Kounic (zahraniční politika), hrabě Haugwic (finanční politika, autor daňových a správních reforem), hrabě Daun, generál Laudon (na chvíli ho nahradil Karel Lotrinský z důvodu prohry v sedmileté válce)

reformy prováděla Marie Terezie hlavně kvůli penězům, které chtěla investovat do armády (na znovudobytí Slezska)

Reformy správní, berní a soudní

sčítání lidu, soupis půdy a území - pro daňové účely

Tereziánský katastr (České a Rakouské země), rustikální půda (půda poddanská) a dominikální půda (panská půda – nižší šlechta)

Urbariální katastr - rozdělení země v Uhrách

1775 nevolnická povstání - z důvodu hladomoru, neúrody, odmítání sedláků chodit robotovat

centrum povstání bylo v SV Čechách, vůdce rychtář Antonín Nývlt (Rtyně v Podkrkonoší), zorganizoval sedláky – do Prahy – debata s místodržícími v Praze - ihned chtěli přestat robotovat (když šli do Prahy, devastovali okolí)

dožadovali se vydání „Robotního patentu“, o kterém slyšeli, že už má být hotov, ale je před sedláky utajován, povstání dopadlo špatně – poraženi u Chlumce nad Cidlinou

robotní patent byl vydán - 3 robotní dny v týdnu (více se robotovat nesmělo), kdo měl míň majetku, robotoval třeba 1 nebo 2 dny v týdnu

Správa

tří stupňový státní aparát

úplně nad vším byla zřízena Česká a Rakouská dvorská kancelář ve Vídni

nejvyšší stupeň - Gubernia (sídlo v Praze a Brně)

druhý stupeň - krajské magistráty

Soudnictví

pracovalo se na zrušení trestu smrti

snažila se, aby výslech probíhal humánnějším způsobem - zrušení mučení

vznik Tereziánského soudního zákoníku - nižší sazby a tresty než dříve

vznik jednacího soudního řádu

Reformy hospodářské

podpora rozvoje manufaktur, budování dalších komunikací (zejména silnic)

zrušení cel v rámci monarchie, asi od roku 1750 fungovalo poštovní spojení (pomocí dostavníku)

jednotná soustava měr a vah (lokty, libry, sáhy)

měnová reforma (tolar - 2 zlatý, bankocetle)

Reformy vojenské

byla zavedena povinná vojna od 17 do 40 let

když byla válka, museli vojá jít bojovat, když válka nebyla, mohli být doma, ale v pohotovosti

jednotný výcvik

vojenská taktika podle Pruského vzoru, vojenské akademie museli absolvovat všichni velitelé

budování pevností a kasáren

Reformy školské

1774 zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let - veřejné školy i pro dívky (odděleně)

tři typy škol - triviální (základní, ve městech), hlavní (ve městech, jako střední škola od 12 do 18 let) a univerzity (ve velkých městech)

Reformy sociální

zakládání nemocnic, chudobinců a blázinců, invalidovny

zaváděla očkování proti černým neštovicím - podporovala rozvoj vakcín

Josef II.

1780 – 1790

na trůn jako samovládce nastupuje až po Mariině smrti

jako spoluvládce vládne po smrti svého otce

vychován jako osvícený, sebevědomý pragmatik (praktický člověk, nepodporuje umění)

nepopulární u šlechty (omezoval jejich moc, zdaňování panské půdy) a církve (toleranční patent, rušení klášterů – nechal jich jen 750 v celé monarchii, nechal jen řády, které se staraly o nemocné)

populární na venkově (zrušil nevolnictví)

neměl potomky, po jeho smrti nastupuje jeho bratr

Reformy Josefa II.

rušil kláštery a kostely
dokončil zdanění panské půdy
1781 Toleranční patent - tolerance vyznání – kalvinisté, lutheráni a pravoslavní byli trpěni
1781 Patent o zrušení nevolnictví - lidé se mohli stěhovat, brát se bez svolení šlechty, děti mohly na školy, týž rok také zrušení cenzury
zavedení příjmení, zrovnoprávnění Židů, zavedl němčinu pro zjednodušení administrativy, ač sám uměl mluvit česky, spolu s povolením stěhování do měst započal Národní obrození
od doby vlády Josefa II. musela církev vést matriky (o narození, sňatku)
1. část občanského zákoníku - rovnost občana před zákonem
vojenská reforma - zavedl mzdy pro vojáky různých hodností, nárok na dovolenou, „vojenské důchody“ (dostávali pole či práci)

Leopold II.

1790 – 1792

podvoloval se tlaku šlechty a církve, vedlo to až ke zrušení některých reforem (zrušení zdaňování půdy, některé řády mohly znovu fungovat)

v Čechách proběhla první fáze národního obrození

nechal se korunovat Českým králem v Praze - veliká událost Česká královská společnost nauk - rozhovor, předseda Dobrovský - Leopold chtěl povolit češtinu na úřadech

pro Čechy to vypadalo slibně, ale Leopold brzy zemřel

na trůn po něm nastupuje jeho syn císař František I. (1792 – 1835) a jeho vnuk Ferdinand I. Dobrotivý (1835 – 1848)

Počátky národního obrození

70. léta 18. století

spjaty s reformami Marie Terezie a Josefa II.

Česká učená společnost
- v Praze, mluvilo se německy, zkoumají česky jazyk, dějiny a přírodu
- chtěli zdůraznit svébytnost Českého království, projev odporu proti centralizaci
- pod vlivem osvícenství, podpora šlechty – Šternberkové a Nosticové
Josef Dobrovský
- psal německy – „Německo-český slovník“ (2 díly)
- „Dějiny českého jazyka a literatury“
František Martina Pelcl
- „Dějiny Čech“ – německy
- 1. vedoucí katedry českého jazyka na Universitě Karlově
Gelasius Dobner
- zpochybnil Hájkovu kroniku

od vlády Marie Terezie se prosazovala němčina, za Josefa II. se stala němčina úředním jazykem – ale jen pro zjednodušení komunikace (Čech mohl mluvit česky)

1784 němčina se stává vyučovaným jazykem na středních školách

skupiny národních buditelů - Kramérius, 1. České noviny, nakladatelství Česká expedice

Čechy v novověku

Obsah

Vývoj nekatolíků v Čechách

Jednota bratrská

Novokřtěnci

Protireformace

Jezuité

Jagellonci na českém trůně

Vladislav Jagellonský

Správa země

Olomoucká smlouva

Hospodářská situace

Ludvík Jagellonský

Vladislavská gotika

Habsburkové v době předbělohorské

Ferdinand I. Habsburský

Šmalkadská válka

Maxmilián II. Habsburský

Rudolf II. Habsburský

Matyáš Habsburský

Válka Česká

Následky bitvy na Bíle hoře

Habsburská monarchie po Třicetileté válce

Leopold I.

Nevolnická povstání

Josef I.

Hospodářská situace

Karel VI.

Války o Rakouské dědictví

První slezská válka

Druhá slezská válka

Sedmiletá válka

Habsburská monarchie 18. století

Marie Terezie

Reformy správní, berní a soudní

Správa

Soudnictví

Reformy hospodářské

Reformy vojenské

Reformy školské

Reformy sociální

Josef II.

Leopold II.

Počátky národního obrození

Rozcestník

Ostatní

Uspořádání webu

Počítadlo

Škola

ZSV

Religionistika

Latina

Historie

Kompletní zápisy

Ke stažení

Externí odkazy