Teorie davu (Gustave le Bon, Davisova teorie davu, Brownovo třídění davu)
Sociologie
vznik - Aristoteles (4. století A.C.)
člověk je zoon politicon - bytost společenská
19. století – vzniká sociologie jako vědní obor - Francouz August Comte - Kurz pozitivní filozofie
předmět zájmu - societas - společnost, logos - věda
člověk ve společenských vztazích (interakce)
člověk v sociálních skupinách (rodina, třída, národ)
společenské jevy (rozvodovost, nezaměstnanost, xenofobie)
celkový obraz společnosti (struktura, vývoj)
Struktura sociologie
obecná psychologie - vymezuje předmět zájmu sociologie, stanovuje výzkumné metody, poskytuje teoretický základ
aplikované sociální disciplíny - sociální rozvrstvení, rasové a etnické skupiny, volný čas, reklama
sociální výzkum
kvantitativní -potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, obecnější, větší počet dotazovaných, metody - dotazník, anketa
kvalitativní - menší počet respondentů, více do hloubky, nelze zobecnit, názory, spojitosti, analýza osobnosti
Techniky práce se skupinou
sociometrie -zjišťuje vztahy ve skupině (sympatie, antipatie, postavení
členů, sociogram - Jacob Levy Moreno
sociogram je formalizovaný symbolický zápis sociopreferenčních vztahů, analýzou těchto skupinových vztahů se zabývá sociometrie
sociodrama - řeší vztahy a postavení ve skupině prostřednictvím navození
dramatické situace, využívá hraní různých rolí - Jacob Levy Moreno
ohniskové skupiny - focus groups - diskuze, komunikace na nějaké téma s vybranou skupinou osob (například reprezentativní vzorek pracovníků) - Robert Merton
Osobnosti sociologie
August Comte
zakladatel sociologie, Francouz
positivismus – založen na zkoumání reálných faktů smyslovou zklušeností
lidstvo prochází třemi stádii - teologické (náboženské), metafyzické (filosofické) a pozitivní (racionální)
2 části sociologie - sociální statika (struktura společnosti, rodina, dělba práce) a sociální dynamika (vývoj společnosti)
chtěl přetvořit francouzskou společnost po VFR
dílo Kurz pozitivní psychologie
Emile Durkheim
Francouz, pokračovatel Comta a pozitivní tradice
tématika sebevraždy (sociální příčiny) – sesbíral a analyzoval údaje
jako míru sebevražednosti určil rozdah sociální integrace (do jaké míry je jedinec součástí společnosti) a morální regulaci v dané společnosti (jak společnost reguluje život jedince)
moderní společnost - vzniká větší závislost jedinců na sobě (díky specializaci, obory se navzájem potřebují)
Georg Simmel
Němec, sociologie se nemusí zabývat všemi sociálními jevy
vlastním předmětem sociologie je zkoumání forem sociální interakce (vztahy mezi jedinci)
studium procesů, které vedou ke shromažďování do skupin
sociální typ - charakteristika osobnosti daná vlastnostmi (cizinec, dobrodruh, koketa)
Karl Marx
Němec, jeden z největších sociologů všech dob (podle návaznosti dalších myslitelů na jeho myšlenky)
byl to ateista, materialista, filosofie dialektiky (svět vzniká z rozporů)
základem společnosti je výrobní způsob tvořen výrobními silami (lidé a výrobní prostředky) a výrobními vztahy (uspořádání výroby, organizace výrobních sil)
vše duchovní tvoří nadstavu společnosti (je odvozené a závislé od výrobních vztahů)
postavení člověka ve společnosti určuje vlastnictví výrobních prostředků (prodává svou pracovní sílu – je vykořisťován nebo kupuje pracovní sílu – vykořisťuje)
kritika nerovnosti - odstranit se má revolucí (svrhnutí kapitalistické třídy dělnickou třídou)
optimistické pojetí vývoje společnosti - vývoj světa k beztřídní společnosti
Max Weber
Němec, jeden z hlavních kritiků Marxe, zdůrazňuje vliv kultury, hlavně náboženství
cíl sociologie - porozumět motivům jednání (motivované chování aktérů)
typologie chování
tradiční - motivované tradicí
afektivní - motivované vášní
hodnotově racionální - na základě ekonomických, náboženských nebo estetických motivací
účelově radiální - instrumentálně orientované na cíl
sociologie jako nehodnotící věda
teorie moci - mít moc - možnost přinutit někoho udělat něco proti jeho vůli
panství - moc založená na pocitu závaznosti vůči autoritě
tradiční - autoritu odvozuje z tradice neporušitelnosti poměrů
charizmatické - autorita pána, víra v neobyčejné schopnosti
legálně racionální - odvození od přijatých neosobních pravidel
byrokracie - racionální řízení velkých organizací, ideální je rozhodování dle obecných a neosobních pravidel, stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků, hierarchická struktura rozhodování
stratifikace (rozvrstvení)
Robert Merton
ohniskové skupiny – byrokracie, masová kultura
sociologie vědy - 4 zásady pro sociology
universalismus - nezávislost, objektivita
komunismus - spolupráce, kooperace, ne tržní charakter
osobní zájmy nemají vstupovat do vědeckého poznání
zájmy autority - vědec má respektovat autoritu, ale nepodřizovat ji výsledek bádání
Antony Siddens - učebnice sociologie
Peter Berger - dílo Pozvání do sociologie
Česká sociologie
vznik v 80. letech 19. století
T. G. Masaryk
zakladatel české sociologie
otázky demokracie, propojení etiky a politiky, smysl dějin, tématika sebevraždy
dílo Moderní člověk a náboženství
Edvard Beneš
politické stranictví, problematika násilí v dějinách, teorie demokracie, alkoholismus
v roce 1944 oficiální zákaz sociologie v ČSR, v roce 1949 sociologie znovu zakázána – jako věda mohla ohrožovat státní ideologii
60. léta 20. století – obnova sociolgie (katedry na VŠ, vznik sociologických společnosti)
1989 – vzestup, možnost čerpat z různých zdrojů
Jan Buriánek
Miloslav Petrusek
Jan Keller
Socializace osobnosti
utváření společenského rozměru člověka
děje se sociálním učením (celoživotní učení, získávání zkušeností)
celoživotní proces, důraz na rané období
primární socializace - první roky po narození, je velmi důležitá - jinak vznik ‘‘vlčích dětí‘‘ (izolace)
Roviny socializace
hygienické návyky
řeč, komunikace
pohyb (chůze), koordinace pohybů, manipulace s předměty
stravovací návyky
normy (pravidla)
společenská etiketa
sociální role
schopnost plánování a organizování
poznatky
názory, hodnoty
od egoismu k altruismu (nesobecký způsob myšlení a cítění), empatii
vývoj svědomí
Kašpar Hausser - symbol pro všechna pozorování a pokusy s bytostmi, které vyrůstaly bez kontaktů s příslušníky stejného druhu a bez možnosti učit se
Socializační činitelé
vše, co se podílí na socializaci člověka
hlavně rodina (primární skupina), přátelé (někdy bližší než rodina), kultura, přírodní podmínky, škola, sociální a ekonomické zázemí
Sociální učení
sociální posilování - odměny (motivace), tresty (cílem je odstranit způsob chování, hrozí přijetí negativní role), nutnost adekvátnosti k činům
observace - od slova pozorovat, vnímání odměn a trestů v okolí, má to na mě dopad
anticipace - pozitivní nebo negativní očekávání od okolí - přijmutí role
učení – tendence přijmout roli v závislosti na okolí
anticipační úzkost - úzkost z očekávání
imitace - nápodobování, nápodoba vzoru, spíše nevědomá činnost, neverbální komunikace
dle rozsahu - monolog, dyadická – dialog, skupinová, masová
dle podílu na komunikaci - asymetrická, symetrická (2 přátelé)
dle charakteru vztahu - formální (bez emocí), neformální (citová)
Verbální komunikace
ovlivněna zkušenostmi (referenční rámec - souhrn určitých zkušeností)
kmunikační šum (chyba v dorozumívání)
konkretizace (nemluvit v hádankách, předložení důvodů)
kvantifikace (snažit se o bližší určení – neříkat bylo tam hodně lidí)
definovat klíčová slova, mluvení v 1. osobě
Neverbální
– podporuje verbální komunikacii nebo má opačný význam, více přítomné emoce, někdy nahrazuje verbální komunikaci
gesta - přecházela slovům (palec nahoru a dolů, kývání hlavou)
mimika - výrazy tváře, doprovází řeč nebo jí protiřečí (vyjadřování ironie)
pohledy očí - příjem i vysílání informací, důležitá přiměřenost
postoje těla - kongruence (shoda) poloh - přibližně stejný postoj při souladné komunikaci
proxemika - využívání prostoru při komunikaci
vertikální rozměr - výška očí
horizontální rozměr – 4 zóny
intimní - do 30cm (manželé, rodič – dítě)
osobní - do 120cm (přátelé)
sociální - do 360cm, formální vztahy, jednání
veřejná - nad 360cm (herci – publikum, přednáška)
proxemický tanec - vstup do něčí zóny (intimní, osobní) - nepříjemné ustupování před narušitelem
haptika – zabývá se doteky (pohlazení, facka, polibek, odstrčení, podání ruky)
paralingvistické znaky - doprovodné znaky řeči (intonace, hlasitost, rychlost mluvení)
dále také vzhled, prostředí, celkový dojem
Asertivita
prosazení sebe s ohledem na druhého člověka
sociální dovednost, kompromis mezi pasivitou a agresivitou
prostá - obrana proti manipulaci, prosazení oprávněných nároků
empatická - prosazování s ohledem na druhého
manipulace - ovlivňování chování druhých prostřednictvím manévrů (někdy nevědomě)
Asertivní práva
Máte právo...
..sám posuzovat své chování, myšlenky, emoce a nést za ně zodpovědnost
..nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující naše chování
..změnit svůj názor
..dělat chyby a být za ně zodpovědný
.. říci ,, Já nevím!‘‘ ,, Já ti nerozumím!‘‘ ,, Je mi to jedno!‘‘
rezignovat na asertivitu
Asertivní techniky
postupy a možnosti prosazování vůči druhému člověku
poškrábaná deska - prosazování oprávněných požadavků opakováním dokola - jistě a klidně, mělo by se dosáhnout úspěchu
otevřené dveře - počkáme, až druhému dojdou nadávky - přestane, nedáme mu možnost další odrazové plochy
pozitivní komunikace - slušná formulace, vyslovení požadavků
selektivní ignorování - ignorace a nezájem
dotazování na negativa - cílem je upřesnění, co mi vadí
kompromis - vyjití vstříc, spokojenost obou stran
umění požádat o laskavost - slušná a solidní forma, ale nesmí se zneužívat ostatní lidi
odmítnutí – umět říci ne - klidná a solidní forma, objasnění
kritika - musí být věcná a týkat se určité situace, zapojení pozitivní komunikace
Empatie
schopnosti vcítit se do pocitů a jednání druhé osoby
dobrá je předchozí zkušenost se situací
předpoklad - decentrace - odpoutání se od sebe sama
význam - komunikace, morálka, vztahy
indukce - výchovný styl, který podporuje rozvoj (ne tresty, ale ukázka důsledků činů)
v dětském věku je důležité prostředí, ve škole pedagog
kognitivní - poznávací, vnímání druhého pomocí představivosti (předvídatelnost)
afektivní – emocionální reakce na city druhého, příjemná a nepříjemná situace
globální empatie - pouhé náznaky empatie, např. brečící novorozenec v porodnici
egocentrická empatie - vcítění podle svých prožitků, předškolní dítě měří vše podle sebe
sociální empatie - vztahuje se na celý národ, skupinu, překážkou jsou předsudky
Konflikt
intrapersonální - uvnitř nás samotných
apetence - volba ze dvou a více pozitivních možností
averze - volba ze dvou a více negativních možností
apetence – averze - kombinace
interpersonální - mezi osobami
rezignace – pasivita, když zjistím, že můj názor není správný
asertivita – kompromis
agresivita – boj, konfrontace
Brainstormig
1. fáze - spontánní chrlení nápadů na řešení nějaké situace, bez cenzury
2. fáze - zaznamenané nápady se procházejí a skupinově vybírají ty nejlepší
optimální řešení konfliktu - zapojení všech stran, všichni řešení přijmou, spokojenost všech
Sociální skupiny
sociální kategorie - soubor osob, které vykazují alespoň jeden společný znak, spíše
statistický pojem (zaměstnanec)
sociální agregát - soubor lidí, kteří jsou si prostorově blízcí
(sousedé, diváci v divadle)
skupina ve vlastním slova smyslu - vztahy, užší vazby, komunikace, soudržnost, společné
hodnoty, zájmy (třída, rodina, etnikum)
Druhy skupin
podle velikosti - malé (časté kontakty, rodina, kroužky), velké (třída - stejné zájmy)
podle charakteru vznikuformální (nařízené, vězení), neformální (vyvíjí se, bez org. shora)
podle vazby mezi členy - primární (menší, neformální, rodina), sekundární (větší a formální)
podle skupinových vazeb - politické, ekonomické, náboženské, společensky-zábavní
podle primarity
sekundární skupiny - formální vztahy, masová komunikace (národ, sociální vrstvy)
referenční skupina - skupina, se kterou se identifikuji, můžu a nemusím být jejím členem
Sociální stratifikace
rozvrstvení
rovnost z titulu lidství, základní práva na život, svobodu, vlastní názory
lidé si nemohou být rovni v postavení ve společnosti, majetku, názorech - totalita
George Orwell – Farma zvířat - ,,Všichni jsou si rovni (ale někteří jsou rovnější).‘‘
alegorický román, zvířata vyženou farmáře, chtějí rovnost, ale najednou se někomu zalíbí moc, ideály - rovnost, nezabít jiné zvíře (bez důvodu, ale ten se dá vždy najít)
horizontální stratifikace - rozmanitost
vertikální stratifikace - odráží postavení ve společnosti, společenská hierarchie
sociální mobilita - horizontální (změna působiště, ale stejná profese), vertikální (povýšení, pohyb po hierarchické stupnici)
otevřená společnost - svoboda pohybu po hierarchické stupnici
uzavřená společnost - totalitní režim, kasty, stavy
Vrstvy ve společnosti
vyšší (elita) - vyšší podnikatelé, politici
vyšší střední - soudci, odborníci
nižší střední - úředníci
vyšší dělnická - odborní zaměstnanci
nižší dělnická - neodborná manuální práce
underclass (deklarovaní) - nepracující, chudina
Teorie davu
dav – seskupení osob na jednom určitém místě u nějakého důvodu (sociální agregát)
Gustave Le Bon
vycházel z Velké francouzské revoluce, davem se zabýval jako první
psychologie davu - hrozí davové šílenství (lidé se chovají pudově a emočně) - ztráta identity
kolektivní duše davů
sugestibilita (ovlivnitelnost), duševní a citová nákaza
heterogenní dav - různorodý, společný jen motiv
anonymní - neznámá totožnost (revoluce)
neanonymní - určitá organizace (soudy, parlamenty, poroty)
homogenní dav - stejnorodý (příslušníci politické strany)
V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy,
které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.