Psychologie

Obsah

  • Psychologie (Základní psychologické disciplíny, Aplikované psychologické disciplíny)
  • Psychologické směry (Behaviorismus, Neobehaviorismus, Tvarová psychologie, Humanistická psychologie, Transpersonální psychologie, Kognitivní psychologie, Logoterapie)
  • Hlubinná psychologie (Klasická psychoanalýza, Analytická psychologie, Individuální psychologie, Neopsychoanalýza)
  • Vývojová psychologie (Erik Erikson)
  • Poznávací procesy (Čití a vnímání, Představivost, Myšlení, Formy myšlení, Druhy myšlení)
  • Paměťové procesy (Paměť, Vlastnosti paměti, Základní druhy paměti)
  • Asociační zákony
  • Volní procesy (Pozornost, Emoce)
  • Druhy citů (Tělesné city, Citové reakce, Citové reakce, Citové stavy, Citové vztahy, Vyšší city)
  • Osobnost (Aktivačně-motivační vlastnosti, Vztahově-postojové vlastnosti, Dynamické vlastnosti, Výkonové vlastnosti, Vyčlenění dílčích faktorů inteligence, Seberegulační vlastnosti)

    Psychologie

  • vznik v 19. století - Wilhelm Wendt založil v Lipsku roku 1879 první psychologickou laboratoř
  • počátky psychologie v antice - Aristoteles - otec psychologického uvažování (dílo O duši)
  • předmět zájmu - prožívání člověka (vnitřní svět - myšlenky, city, vzpomínky, vnímání) a chování člověka (vnější projevy - reakce, jednání, vnější řeč, mimika)

    Základní psychologické disciplíny

    1. Obecná psychologie
      • vymezuje předmět zájmu, výzkumné metody, základní teoretické otázky
      • psychické procesy - myšlení, vnímání, paměť
      • psychické stavy - city, reakce, stres, trauma, sympatie, antipatie
    2. Vývojová psychologie
      • psychický vývoj člověka, etapizace vývoje
      • fáze před narozením - prenatální, novorozenec, batole, předškolní věk
    3. Psychologie osobnosti
      • pojetí osobnosti
      • struktura osobnosti (vlastnosti – inteligence, charakter, temperament)
      • vlivy na utváření osobnosti (dědičnost, výchova)
    4. Sociální psychologie
      • člověk ve vztazích, v sociálních skupinách (národnostní, vrstvy, rodina, třída)
      • socializace člověka - začlenění do společnosti
    5. Patopsychologie
      • psychické poruchy, choroby - třídění, popis
      • psychoterapie, duševní hygiena, prevence

    Aplikované psychologické disciplíny

    1. Pedagogická psychologie
      • proces výchovy a vyučování, průběh vyučování, hledání metod jak žáky motivovat
      • poruchy (dyslexie), otázka hodnocení
    2. Klinická psychologie
      • lékařská - duševní choroby, popis, diagnostika
      • psychické afekty tělesného onemocnění
      • léčebné metody, prevence, duševní hygiena
    3. Soudní psychologie (forenzní)
      • vyšetřovací metody, práce s osobou (odsouzený), psychika pachatele a oběti
      • znalecké posudky (nepříčetnost), vazba, výkon trestu, propuštění
    4. Poradenská psychologie
      • školní připravenost (odhad), výchovné problémy, volba školy nebo profese
      • manželské poradny
    5. Psychologie práce
      • pracovní výkony, zátěže, efektivita práce, přístup k práci
      • workoholismus, vztahy zaměstnanec – zaměstnavatel
      • pracovní nasazení, odpočinek
    6. Psychologie sportu
      • práce v týmu, relaxace – aktivní odpočinek, zdraví, sebevědomí
      • vztah trenér – svěřenec, handicapovaní a sport
      • vrcholové sporty - vypětí sil, doping

    Psychologické směry

    Behaviorismus

  • preferuje chování člověka
  • J.B. Watson - „Dokážu vychovat z kohokoli (ze zdravých dětí), koho budu chtít (úředníka, zloděje, sportovce)“
  • protežování výchovy (až přeceňování), člověk je jako automatický jedinec
  • prožívání označeno jako black box (nezabývají se tím)
  • velkou roli hraje nadání, věk, city

    Neobehaviorismus

  • prožívání se již bere v potaz, ale není rovnovážné s chováním člověka
  • poznávací zájem, orientace v prostoru
  • E.Ch. Tolman

    Tvarová psychologie

  • gestaltismus - celostní
  • Wolfgang Köhler, Max Wertheimer
  • téma - zákony vnímání
  • zákon blízkosti - prvky, které jsou blízko u sebe, vnímáme jako celek
  • zákon podobnosti - prvky, které jsou podobné, vnímáme také jako celek - naše vnímání směřuje k celkům
  • zákon kontinuity - návaznost, spojitost - jednotlivé čáry si dotváříme (soustavu čar vidíme jako obrázek)
  • halo efekt - vytváříme si obrázek o člověku podle vzhledu, oblečení
  • touto tendencí se řídí vnímání, myšlení, chování

    Humanistická psychologie

  • filozofický charakter
  • řeší se konflikt mezi jedincem a společností – masou
  • manipulace - člověk jde s masou (jedinec volí autostylizaci - přijímá pravidla společnosti, aby získal ocenění)
  • snaha o autentické sebevyjádření člověka
  • Carl Rogers

    Transpersonální psychologie

  • zabývá se mimořádnými stavy vědomí navozenými meditací, drogami, hypnózou
  • tyto stavy poskytují člověku nové zkušenosti, které v běžném životě člověk nemá
  • odlišnost kultur (v jiných kulturách mohou být tyto stavy běžnější)
  • rozporuplnost přijetí a reakce
  • nová a netradiční pojetí člověka (orientální podněty)
  • Stanislav Grof

    Kognitivní psychologie

  • poznávací psychologie
  • návaznost na gestapismus
  • předmětem je vytváření vnitřních obrazů vnějšího světa (obrazy situací, problémů, lidí, událostí)
  • obrazy jsou důležité pro orientaci, stabilitu, rozhodování
  • vytváříme si obrazy (teorie) o druhých lidech
  • bipolární konstrukty (na základě vlastních zkušeností) - dvojice protikladných vlastností (agresivní x neútočný)
  • repertoárová mřížka - metoda
  • G.A.Kelly

    Logoterapie

  • logos - slovo, význam, smysl
  • Viktor Emil Frankl - osobnost tvoří 3 dimenze
    • psychickou (duševní)
    • fyzickou (tělesná)
    • duchovní (smysl)
  • způsoby, jak najít životní smysl
  • činy - jakákoli práce a činnost (ale měla by být pro ostatní užitečná)
  • prožití hodnot - mezilidské vztahy, přátelé, příbuzní, uměním, příroda, poznání
  • prožití utrpení - překonání bolestných okamžiků, ty nás poté posílí a dají nám nové hodnoty

    Hlubinná psychologie

  • tento směr se snaží proniknout do hlubin naší psychiky

    Klasická psychoanalýza

  • Sigmund Freud
  • rodiště Příbor na Moravě, pak odešel do Vídně, měl rakovinu hrtanu
  • objevil nevědomí
  • do té doby se psychika ztotožňovala s vědomím - ovlivňuje naše prožívání a chování
  • vědomí - to, co si ze svého života uvědomujeme
  • nevědomí - co si ze svého života neuvědomujeme, potlačené myšlenky, přání, souvisí s duševními obtížemi, podvědomí - nevědomí
  • předvědomí - teď si to neuvědomuji, ale dokážu si to uvědomit (vzpomenout)
  • psychoanalýza – léčebná metoda – psychiatr - proniknutí do nevědomí člověka
  • metody
    • asociace - spontánní reagování na podměty (slova)
    • sny - okénka do nevědomí
    • chybné úkony - přeřeknutí, přeslechnutí, pozdní příchody, přepsání
  • považuje člověka za pudového (pud sexuality)
  • člověk x společnost, sexualita se objevuje od narození (saní mateřského mléka)
  • rozšířil pojem sexualita
  • dělení mysli
    • id - pudovost člověka, nerozumové (při narození – ryzí id)
    • ego - racionální - zapojen rozum
    • superego - totožnost se svědomím, zvnitřněné zákazy nebo nařízení
  • surrealismus - inspirace od Freuda, detabuizace sexuality

    Analytická psychologie

  • hlavní představitel Carl Gustav Jung
  • zavedl pojmy introvert (melancholik, flegmatik) a extrovert (sangvinik, cholerik)
  • nevědomí
    1. osobní - tvoří ho potlačené myšlenky jedince, neprotěžuje pudovost
    2. kolektivní - zděděné zkušenosti po našich (nebiologických) předcích
  • zkušenosti jsou všem stejné, nějaká část je pro všechny stejná - 2 lidé mu nezávisle vyprávěli podobné sny - kolektivní nevědomí
  • archetyp - praobraz, prapůvodní představa - světlo x tma, podsvětí x nebe, narození x smrt, animus x anima
  • nevědomí bere jako zdroj moudrosti (x Freud nevědomí vidí jako problém)

    Individuální psychologie

  • hlavní představitel Alfred Adler
  • 2. Vídeňská škola, 1. polovina 20. století
  • komplex méněcennosti - má ho každý
  • fyziologická podstata (slabost dětského těla), usilujeme o pocit nadřazenosti
  • máme snahu ho překonat - 2 cesty
    1. altruistická - s ohledem na druhé
    2. egoistická
  • sociální cit - preferuje altruismus
  • důležitá je role rodiny – matka (zanedbané děti, rozmazlené děti) a empatie
  • řešil také sourozenecké pořadí
    1. prvorozené děti - nejdříve jsou v rodině samy, pak se narodí sourozenec, následuje menší pozornost - trauma odsunutí
    2. “prostřední děti“ – nejmenší problémy
    3. nejmladší děti – při velkém věkovém rozdílu vyrůstají jako jedináčci, mohou se o ně starat sourozenci

    Neopsychoanalýza

  • hlavní představitel Erich Fromm
  • Němec, sociolog a psycholog
  • být - duchovní hodnoty, city, vztahy, produktivita - těšit se ze své činosti, ale ne pro zisk
  • mít - hlavní je majetek - neproduktivní, přijímat, ale neschopnost dávat
    1. receptivní orientace - nedělám nic a čekám, až to dostanu od ostatních
    2. hromadivá orientace - “křečkovství“
    3. kořistnická typ - agrese, když mi to nedáte, stejně si to vezmu a násilím
    4. tržní typ - něco za něco

    Vývojová psychologie

    Erik Erikson

  • Američan, psycholog, 20. století
  • 8 fází cesty života - každé období má důležitou charakteristiku (má se naplnit)
    1. Bazální (základní) důvěra
      • problém - nedůvěra
      • ve věku 0 – 6 měsíců, zajištění základních biologických a psychických potřeb, komunikace, stereotyp
    2. Autonomie (samostatnost)
      • problém - zahanbení, pochyby
      • 6 měsíců – 3 roky, objevuje se pohyb, řeč, děti jsou do mateřské školy
      • zkoušejí vše samy (já, já sám), období vzdoru (negace všeho, co rodiče chtějí)
    3. Iniciativa
      • problém - pocit viny
      • 3 – 6 let, rozvoj osobnosti (nutná podpora) – řeč, nápodoba rolí, pohyby
      • zájmové kroužky, sociální rozměry (kamarádství)
    4. Snaživost
      • problém - pocit méněcennosti
      • 6 – 11 (14) let
      • vstup do školy - hodnocení, povinnosti, spolupráce, autorita učitele, pravidla
    5. Identita (totožnost)
      • problém - neuspořádanost rolí
      • 15 – 21 let
      • chci vědět, kdo jsem - sebepoznání, sebepojetí, vlastnosti, názory, postoje, cíle - Oblasti změn: tělesná, duševní, sociální, profesní
    6. Intimita
      • problém - izolace (neschopnost hlubokých vztahů) – povrchové vztahy - 21 – 35 let (raná dospělost), schopnost hlubších vztahů (manželství, přátelství)
    7. Produktivita (generativita)
      • problém - stagnace (nerozvoj, stereotyp)
      • 35 – 55 let (střední dospělost)
    8. Integrita
      • problém - zoufalství, důchodový efekt (co s volným časem), odchod dětí
      • od 55 let dále, souhrn životních zkušeností, důležitá je vyrovnanost

    Poznávací procesy

    Čití a vnímání

  • získávání informací o vnějším a vnitřním světě, prostřednictvím smyslů
  • čití - používám jeden smysl (růže – jen tvar nebo vůni) - výsledkem je počitek
  • vnímání - odraz celku (růže – tvar a vůně dohromady) - výsledkem je vjem
  • vjem - soubor počitků
  • analyzátor - díky němu vnímám, receptor (smyslový orgán) nebo dostředivé nervové dráhy
  • aby počitek mohl vzniknout, musí mít určitou intenzitu
  • podmětové prahy - dolní (nejnižší intenzita), horní (nejvyšší intenzita pro vznik počitku)
  • podprahové podněty (chvění vzduchu – necítíme to), nadprahové podněty (oslňující světlo – cítíme bolest)

    Omyly vnímání

  • haló efekt - přisuzujeme člověku vlastnosti na základě oblečení, vzhledu
  • první dojem (efekt primarity)- další hodnocení na základě prvního dojmu
  • projekce (autoprojekce)- promítání svých vlastností do druhého (spíš negativní)
  • kategorizace (škatulkování) - typická učitelka, policista
  • atribuční chyba (atribuce - přiřazování)
  • moje dobré výsledky – mou zásluhou, dobré výsledky druhého - díky okolí ,moje chyby – díky okolí, chyby druhého jsou zapříčiněny jeho vinou
  • profesní deformace - podle profese se soustředíme na všední věci (účetní kontroluje lístek od nákupu
  • hierarchie hodnot - podle toho, jaké máme my pořadí, tak vnímáme druhé (mám rád sport, tak ostatní hodnotím ze sportovního hlediska)

    Představivost

  • člověk si ve svém vědomí vybavuje obrazy předmětů a jevů
  • vzpomínková představivost - vybavuji si to, co jsem již kdysi vnímal
  • fantazijní představivost - obrazy, které jsme ještě nikdy nevnímali

    Druhy představivosti

  • zraková -můžu si to vybavit, vybavování osob, věcí, předmětů (fotografická paměť - úprava písma, podtrhávání) - výtvarníci, umělci, architekti, návrháři
  • sluchová (auditivní) - schopnost vybavení si zvuku, při učení - nahrát si přednášku, čtení nahlas (ladiči hudebních nástrojů, zpěváci, imitátoři, slepci)
  • pohybová (motorická) - herci, sportovci, i učitelé (psaní)
  • smíšená – většina )chuťová, hmatová, čichová)

    Druhy fantazijní představivosti

  • bdělé snění - vytváření představ, které se vztahují k budoucnosti, do značné míry úmyslné
  • snění - neúmyslné
  • halucinace - to, co vidíme, považujeme za skutečné, psychická porucha, omamné látky

    Myšlení

  • vztahy mezi věcmi, způsob poznání, spojeno se smyslovou zkušeností
  • dospěji ke společným jevům, obecné znaky předmětů, podstata

    Myšlenkové operace

  • analýza - rozbor
  • syntéza - shrnutí (referát)
  • indukce - od jednotlivého k obecnému, sbírání jednotlivých informací
  • dedukce - od obecného k jednotlivému
  • analogie - na základě podobnosti
  • konkretizace - zaměření na individuální vlastnosti něčeho
  • abstrakce - zaměření na obecné a podstatné, odhlédnutí od individuálního

    Formy myšlení

  • Pojem
    • definice, podstatné či obecné znaky a odlišení (člověk je živočich myslící), rozsah - na co všechno se pojem vztahuje, člověk – biolog (menší rozsah)
  • Soud
    • nalezení vztahu mezi dvěma a více pojmy
    • subjekt - to, o čem vypovídáme nějaké informace
    • predikát - to, co vypovídáme o subjektu – přiřazujeme nějakou vlastnost, znak
  • Úsudek
    • závěr z předpokladů, může být i nepravdivý na základě logického úsudku
    • Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk. - Sokrates je smrtelný

    Druhy myšlení

  • konkrétní – spjato se smyslovým vjemem (přímo nebo představou)
  • abstraktní – odstrčené od smyslového vjemu a představ
  • konvergentní - sbíhavé, ubírá se jedním směrem, 1 závěr, výsledek
  • divergentní - rozbíhavé, úloha má více možností řešení
  • vnitřní řeč - to, co si myslím
  • vnější řeč - to, co říkám

    Paměťové procesy

    Paměť

  • psychický odraz minulého prožívání a chování, umožňuje vytváření individuální zkušenosti
  • proces paměti má 3 fáze
    • vštípení, zapamatování
    • uchování v paměti (zapamatování) x neuchování
    • vybavení - (vzpomínám, co jsem se naučil)
  • znovupoznání (podmět působí opětovně - film)
  • vzpomínání (snaha vybavit si informace, bez původního podnětu)
  • reprodukce

    Vlastnosti paměti

  • rychlost zapamatování, pohotovost vybavování, rozsah (písemka x maturita), přesnost zapamatování, trvalost
  • závisí na věku - mladší lidé – rychlejší zapamatování a vybavování, menší trvalost, starší lidé – pomalejší zapamatování a vybavování, ale trvalejší

    Základní druhy paměti

  • podle zapojené vůle do vzpomínání - neúmyslná paměť (děje se mimovolně) – úmyslná paměť (děje se záměrně)
  • podle podílu myšlenkových operací na zapamatování a vybavování - mechanická (izolované zapamatování, básnička) – logická (logické myšlení)
  • podle počtu opakování potřebných k zapamatování - bezprostřední (krátkodobá, jednorázové působení) – dlouhodobá (několikanásobné působení, dlouhodobý ráz)

    Asociační zákony

  • Podle vnějších vztahů
    • Primární asociační zákony
      • Zákon dotyku v prostoru a času - zvýšená tendence představ, které vnikly do podvědomí na témže místě a v čase (zážitky z určitého místa)
      • Zákon podobnosti a kontrastu - tendence zvýšení vybavování závisí na podobnosti i protikladu (dovolená u moře x hory, klavír ve třídě a doma)
    • Sekundární asociační zákony
      • Zákon novosti- větší tendence novějších představ (výlet včera a před rokem)
      • Zákon častosti - častěji prožívané zážitky - větší tendence vybavování (x stereotyp)
      • Zákon živosti - větší tendenci mají živější představy (x bezvýznamné představy)
  • Podle vnitřních (logických) vztahů
    • Zákon příčiny a následku - uvědomění si příčiny - tendence vybavit si následek a naopak (uvědomím si, že nemám peněženku - nemám peníze)
    • Zákon celku a části - myšlenka nebo představa celku vyvolává ve vědomí myšlenku nebo představu části a naopak (myslím na tábor - oblíbený vedoucí)
    • Zákon širších a užších pojmů - širší pojmy vyvolávají ve vědomí pojmy užší (podřazené) a naopak (jedle, smrk, borovice - vybavím si jehličnany)

    Volní procesy

  • vůle, vědom rozhodování vedené cílem
  • 3 fáze volního procesu
    • příprava – uvědomění si nutnosti jednání, motiv - podmět k činnosti (vnitřní - ze mě, vnější - z okolí)
    • rozhodováníintrapersonální konflikt - vnitřní konflikt, volba a dosažení cíle
      • apetence - volba ze 2 a více pozitivních možností
      • averze - volba ze 2 a více negativních možností
      • apetence-averze (ambivalentní) - 2 a více možností, kladné i negativní
      • faktory ovlivňující rozhodování - výchova, vlastnosti, počasí, společnost
      • deformace v rozhodování - impulsivní jednání, zkratové jednání
    • uskutečnění rozhodnutí - nejdůležitější, úspěch x neúspěch (frustrace), vnitřní a vnější cíle, důležité je mít cíl

    Pozornost

  • psychický stav, který se projevuje soustředěností a zaměřeností vědomí
  • zaměřenost - výběr z podmětů (které na nás působí)
  • soustředěnost - míra aktivity našeho vědomí, intenzita duševní činnosti
  • předměty pozornosti - podměty, které působí na naše vědomí a na které se vědomí zaměřuje
  • vlastnosti - intenzita, stálost, rozdělování, rozsah (kolik toho jsem schopen vnímat), přenášení (schopnost měnit podměty), roztržitost
  • druhy
    • úmyslná (volní jednání, mé rozhodnutí, naučené)
    • neúmyslná (působení vnějších podmětů - reklama)

    Emoce

  • emoce = city
  • subjektivní prožívání stavů (smutek, agrese, radost) a vztahů (přátelství, láska) k působícím podmětům

    Znaky citů

  • polarita - protikladnost (láska x nenávist)
  • ambivalence - smíšenost citů (příjemných i nepříjemných)
  • nakažlivost - “přebírání citů“, citová nákaza – z jedné osoby na druhou
  • aktuálnost - citová adaptace, stereotypnost citových reakcí

    Vlastnosti citů

  • citlivost – citová dráždivost, jak lehce vznikají nové city a jak lehce se dávají do pohybu, cholerik x flegmatik
  • citovost – stupeň rozvoje, bohatství nebo chudost (deprivace) citů
  • citová labilita - náladovost, rychlé střídání nálad a citů v čase, opakem je stálost
  • citová ovlivnitelnost - sugestibilita, přizpůsobení svých citů (vlivem citů a slov), citová nákaza
  • citová zranitelnost - míra citové odolnosti, přecitlivělost, x citová odolnost

    Druhy citů

    Tělesné city

  • prožíváme při nich stav našeho organismu, homeostáza - rovnováha
  • podněty
    • poruchy a stav činnosti organismu - bolest, únava, svěžest
    • uspokojení či neuspokojení biologických potřeb - hlad, žízeň, spánek
    • dodržení či narušení životních stereotypů - denní režim

    Citové reakce

  • jsou intenzivní, ale krátkodobé
    • obranné - leknutí, panika
    • útočné - zlost, vztek, hněv
    • sociální - obdiv, opovržení
  • podnět - konflikt s druhým člověkem (vnější)
  • hněv, vztek - krátký, ale intenzivní jev
  • afekt - intenzivní, prudká citová reakce, neschopnost ovládnout se a rozumně uvažovat (jednat), zvýšení pulsu, zrychlení dýchání
  • apatie - nezájem, netečnost, rezignace, často následuje po afektu

    Citové stavy

  • mírnější prožívání, dlouhodobé

    Deprivace

    • citová - důležitá u menších dětí (nedostatek lásky) - izolace, dlouhodobá hospitalizace
    • senzomotorická - motorika, smyslové vnímání, absence věnování se, komunikace, četby, hlavně u dětí (poskytování hraček)
    • činnostní - nezapojení se do práce nebo chodu domácnosti
  • deprivační syndrom - pokud je deprivace silná v útlém věku
  • aktivní – vlezlost, dítě na sebe strhává pozornost
  • pasivní – netečnost, nezájem o cokoli

    Frustrace

  • opakované nedosažení cílů
  • důvody mohou být uvnitř nás i pocházet z okolí
  • frustrační tolerance - odolnost vůči negativním zkušenostem
  • obranné mechanismy
    • útěk do fantazie: bdělé snění, nemělo by to převážit nad realitou
    • agrese - slovní, fyzická, vůči druhým i sobě samému
    • apatie - rezignace - pasivita, odevzdání se
    • regrese - návrat zpět, dává najevo bezmoc, citové vydírání
    • projekce - svalování viny na druhé
    • vytěsnění - nevědomý obranný mechanismus, zapomenutí na schůzku, u které dochází k frustraci)

    Stres

  • zátěž, tíseň
  • stresor - příčina, důvod stresu (schůzka, zkouška, únava, nestíhání)
  • eustres - pozitivní stres (pozitivní zátěž, nutí nás k aktivitě)
  • distres - negativní stres
  • charakteristické znaky stresových situací
    • neovlivnitelnost situace (nevyléčitelná nemoc)
    • nepředvídatelnost vzniku zátěžové situace (lepší informovanost - menší stres)
    • subjektivné nepřiměřené, nadměrné nároky
    • životní změna vyžadující značné přizpůsobení (ztráta návyků, smrt partnera)
    • subjektivně neřešitelné vnitřní konflikty (chci něco udělat, ale nemůžu - mám rodinu a dostanu super nabídku do zahraničí)
  • Reakce na stres
    • Psychické
      • změna emočního prožívání - obvyklá reakce na zátěž (zvláště dlouhodobá) - úzkost, vztek, agrese, deprese, apatie, změna nálady, podrážděnost, panika
      • kslabení kognitivních (poznávacích) funkcí - zhoršení logického uvažování, koncentrace
    • Fyziologické
      • zvýšení tepu, tlaku, přejídání x hladovka, somatické onemocnění - žaludeční vředy, dýchací potíže, kožní onemocnění
  • zabránění stresu - pozitivní myšlení a naladění, rychlé vyřešení, nadhled, přeorganizování, relaxace

    Trauma

  • poškození, poranění, úraz
  • duševní úraz, na začátku špatná zkušenost nebo prožitek - strach
  • možný je rozvoj až do stadia fobie (panická hrůza)

    Deprese

  • dlouhodobě pokleslá nálada jedince
  • člověk upadá do trudnomyslných úvah a nazírání světa
  • úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malá sebedůvěra, únava, zhoršené soustředění, problémy s pamětí a pozorností
  • je téměř neschopen smysluplné činnosti
  • ztrácí zájmy, neumí se radovat
  • příčiny vzniku deprese - stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (např. některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem

    Citové vztahy

  • dlouhodobé, intenzita záleží na konkrétním vztahu
    • k lidem - láska, nenávist, přátelství
    • k předmětům - malování, snubní prstýnek
    • k sobě samému - narcisismus, egocentrimus

    Vyšší city

  • Etické
    • dobro a zlo
    • smysl pro spravedlnost, výčitky
    • mravní a etické zásady
  • Estetické
    • krása, ošklivost
    • schopnost vnímat krásu (umění), humor
    • dobrý pocit z dobře uspořádaných věcí, symetričnost
  • Intelektuální
    • poznávání
    • údiv, radost z nově poznaného
    • odpor, nechuť, pochybnosti
  • Sociální
    • ve vztahu s druhými lidmi
    • pocit sounáležitosti, empatie, závist, egoismus

    Osobnost

  • jedinečnost každého jedince

    Rozdělení

    • fyzická složka - biologická a tělesná - pohlaví, vzhled, zdraví, věk, kondice
    • psychická složka (duševní) - psychické stavy, vlastnosti
    • sociální složka - zařazení do společnosti – sociální role
  • Viktor Emil Frankl – rozděloval složky člověka na psychickou, fyzickou a duchovní (hledání životního smyslu - logoterapie)

    Aktivačně motivační vlastnosti

  • potřeby - pocit přebytku a nedostatku
    • biologické - nižší, primární (hlad, dýchání, zima, spánek)
    • psychické - vyšší, sekundární (rodinné zázemí, láska, přátelství)
  • zájmy a sklony - charakterizují člověka (zájmy, hudba, sport)
  • rozvíjení osobnosti – vůle, trpělivost, sebevědomí, uvolnění, zlepšení nálady, komunikace, začlenění do společnosti, poznávání
  • cíle, plány - morální profil, podle toho můžeme určit charakteristiku člověka
  • hodnoty, prostředky k dosažení (cesta k penězům - prací nebo podvody)
  • dilema ženy - velká rodina nebo úspěšná kariéra

    Vztahově-postojové vlastnosti

  • rozdíl postojů (k situacím, otázkám)
  • postoje - naše vlastnosti, chování, reagování, jsou širší než názor, zahrnuje naše chování a reagování
  • racionální složka (přesvědčení), relativně stálé (některé od dětství)
  • předsudky - význam má první zkušenost – vliv emocí, hned si udělám názor
  • citové vztahy (k předmětům, zvířatům, sobě samému) - předurčují naše chování a vztahy k lidem (chovám nenávist k někomu, pak něco špatného udělá - utvrzení)

    Charakter

  • jádro osobnosti, soubor vlastností
  • při utváření se preferuje výchova - charakter je získaný
  • 4 skupiny charakterových vlastností
    • mravní - čestnost, statečnost, pravdomluvnost
    • pracovní - vztah k činnosti, aktivita – pasivita, zodpovědnost, píle – lenost, spolehlivost
    • společenské - ochota, přetvářka, tolerance, buranství, taktnost
    • k sobě samému - úcta, sebeláska, egoismus, narcismus, sebekritika

    Dynamické vlastnosti

  • dávají tempo a intenzitu chování a prožívání

    Temperament

  • síla projevů
  • 4 druhy temperamentu - Hippokrates (5. - 4. století A.C.)
  • podle tělních tekutin (temperamentum = míšení tekutin)
    • extrovert - cholerik (cholé - žluč) a sangvinik (sanguis - krev)
    • introvert - flegmatik (phlegma - sliz) a melancholik (melan cholé - černá žluč)

    Výkonové vlastnosti

  • Vlohy
    • dispozice - předpoklady
    • rozené zvláštnosti našeho organismu - (smyslové orgány - hudební sluch)
  • Schopnosti
    • důležitou roli hrají dispozice
    • jedna vloha může vést k několika schopnostem (i naopak - více dispozic dohromady může vést z jedné schopnosti)
    • stupňování schopností - nadání, talent, genialita
  • Inteligence
    • obecná rozumná výkonnost
    • schopnost učit se a využít naučené v praxi
    • je měřitelná (inteligenční testy)
    • IQ -inteligenční kvocient – průměr je 90 – 100
    • 1904 - Alfred Binet, Francouz, snažil se vyvinout nástroj k předvídatelnosti školní úspěšnosti
    • pojem Mentální věk - duševní vyspělost (určitý věk – určitá mentalita)
    • 1914 - Stern (Němec) – pojem Inteligenční kvocient
    • vzorec na výpočet IQ (nejde použít v každém věku) - mentální věk dělený chronologickým věkem

      Stupně inteligence

      • 1. - 3. stupeň mentální retardace, slabomyslnost (oligofrenie): < 69
      • hraniční pásmo mezi rozumovou zaostalostí a normou - 70 – 79
      • podprůměrná inteligence - 80 – 89
      • průměrná inteligence - 90 – 109
      • nadprůměrná inteligence - 110 – 119
      • vysoká inteligence - 120 – 139
      • velmi vysoká inteligence (genialita) - ? 140
    • Gausova křivka - jak jsou v populaci zastoupeny jednotlivé stupně inteligence

      Vyčlenění dílčích faktorů inteligence

    • manželé Thurstonovi – vyčlenění dílčích faktorů (dimenzí) inteligence
      1. číselná schopnost - numerická
      2. slovní flance - plynulost
      3. slovní myšlení (verbální)– schopnost rozumět slovnímu adělení
      4. dílčí schopnost usuzovat a zvládat problémové situace
      5. paměť – vštípení, zapamatování
      6. vnímání prostorových vztahů
      7. vjemová pohotovost - schopnost postřehnout a rozlišit podněty

    Seberegulační schopnosti

  • slouží ke kontrole (regulaci) své osobnosti
  • sebeuvědomění
  • počátky mezi druhým a třetím rokem života - komunikace, vnímání sama sebe (v zrcadle nebo na fotce)
  • podmínka pro další poznávání a sebekontrolu
  • sebepoznání
  • poznání sebe sama (charakter)
  • představu o sobě máme díky okolí, ale postupně se dokážeme zhodnotit sami
  • sebehodnocení - přeceňování x podceňování
  • sebepřijetí - sebepoznání a sebeuvědomění, přijmutí vlastní osobnosti
  • sebekritika
  • Rozcestník

    Novinky
    Guestbook
    Škola
    Pravidla společenského chování
    Jak se staví hrad

    Ostatní

    Rome Total War
    Střepy

    Uspořádání webu

    V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy, které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.

    Počítadlo


    Škola

    Co zde najdete

    ZSV

    Psychologie
    Sociologie
    Ekonomie
    Politologie
    Právo
    Filosofie

    Religionistika

    Religionistika
    Dějiny křesťanství
    Biblistika Starého zákona
    Biblistika Nového zákona

    Latina

    "Non est, sed erit."

    Historie

    Pomocné vědy historické
    Dějiny Hradce Králové
    Pravěk
    Starověké říše východu
    Starověké Řecko
    Starověký Řím
    Čechy ve středověku
    Raný středověk
    Vrcholný středověk
    Čechy v novověku
    Raný novověk
    Čechy do 2.sv.v.
    Svět do 1.sv.v.
    První světová válka
    Druhá světová válka
    Čechy po 2.sv.v.
    Studená válka

    Kompletní zápisy

    ZSV
    Religionistika
    Dějiny lidstva

    Ke stažení

    ZSV v pdf
    Dějepis v pdf

    Externí odkazy

    Matematika Polopatě
    Dějepis.com