vznik v 19. století - Wilhelm Wendt založil v Lipsku roku 1879 první psychologickou laboratoř
počátky psychologie v antice - Aristoteles - otec psychologického uvažování (dílo O duši)
předmět zájmu - prožívání člověka (vnitřní svět - myšlenky, city, vzpomínky, vnímání) a chování člověka (vnější projevy - reakce, jednání, vnější řeč, mimika)
Základní psychologické disciplíny
Obecná psychologie
vymezuje předmět zájmu, výzkumné metody, základní teoretické otázky
psychické procesy - myšlení, vnímání, paměť
psychické stavy - city, reakce, stres, trauma, sympatie, antipatie
Vývojová psychologie
psychický vývoj člověka, etapizace vývoje
fáze před narozením - prenatální, novorozenec, batole, předškolní věk
Psychologie osobnosti
pojetí osobnosti
struktura osobnosti (vlastnosti – inteligence, charakter, temperament)
vlivy na utváření osobnosti (dědičnost, výchova)
Sociální psychologie
člověk ve vztazích, v sociálních skupinách (národnostní, vrstvy, rodina, třída)
socializace člověka - začlenění do společnosti
Patopsychologie
psychické poruchy, choroby - třídění, popis
psychoterapie, duševní hygiena, prevence
Aplikované psychologické disciplíny
Pedagogická psychologie
proces výchovy a vyučování, průběh vyučování, hledání metod jak žáky motivovat
poruchy (dyslexie), otázka hodnocení
Klinická psychologie
lékařská - duševní choroby, popis, diagnostika
psychické afekty tělesného onemocnění
léčebné metody, prevence, duševní hygiena
Soudní psychologie (forenzní)
vyšetřovací metody, práce s osobou (odsouzený), psychika pachatele a oběti
znalecké posudky (nepříčetnost), vazba, výkon trestu, propuštění
Poradenská psychologie
školní připravenost (odhad), výchovné problémy, volba školy nebo profese
manželské poradny
Psychologie práce
pracovní výkony, zátěže, efektivita práce, přístup k práci
workoholismus, vztahy zaměstnanec – zaměstnavatel
pracovní nasazení, odpočinek
Psychologie sportu
práce v týmu, relaxace – aktivní odpočinek, zdraví, sebevědomí
vztah trenér – svěřenec, handicapovaní a sport
vrcholové sporty - vypětí sil, doping
Psychologické směry
Behaviorismus
preferuje chování člověka
J.B. Watson - „Dokážu vychovat z kohokoli (ze zdravých dětí), koho budu chtít (úředníka, zloděje, sportovce)“
protežování výchovy (až přeceňování), člověk je jako automatický jedinec
prožívání označeno jako black box (nezabývají se tím)
velkou roli hraje nadání, věk, city
Neobehaviorismus
prožívání se již bere v potaz, ale není rovnovážné s chováním člověka
poznávací zájem, orientace v prostoru
E.Ch. Tolman
Tvarová psychologie
gestaltismus - celostní
Wolfgang Köhler, Max Wertheimer
téma - zákony vnímání
zákon blízkosti - prvky, které jsou blízko u sebe, vnímáme jako celek
zákon podobnosti - prvky, které jsou podobné, vnímáme také jako celek - naše vnímání směřuje k celkům
zákon kontinuity - návaznost, spojitost - jednotlivé čáry si dotváříme (soustavu čar vidíme jako obrázek)
halo efekt - vytváříme si obrázek o člověku podle vzhledu, oblečení
touto tendencí se řídí vnímání, myšlení, chování
Humanistická psychologie
filozofický charakter
řeší se konflikt mezi jedincem a společností – masou
manipulace - člověk jde s masou (jedinec volí autostylizaci - přijímá pravidla společnosti, aby získal ocenění)
snaha o autentické sebevyjádření člověka
Carl Rogers
Transpersonální psychologie
zabývá se mimořádnými stavy vědomí navozenými meditací, drogami, hypnózou
tyto stavy poskytují člověku nové zkušenosti, které v běžném životě člověk nemá
odlišnost kultur (v jiných kulturách mohou být tyto stavy běžnější)
rozporuplnost přijetí a reakce
nová a netradiční pojetí člověka (orientální podněty)
Stanislav Grof
Kognitivní psychologie
poznávací psychologie
návaznost na gestapismus
předmětem je vytváření vnitřních obrazů vnějšího světa (obrazy situací, problémů, lidí, událostí)
obrazy jsou důležité pro orientaci, stabilitu, rozhodování
vytváříme si obrazy (teorie) o druhých lidech
bipolární konstrukty (na základě vlastních zkušeností) - dvojice protikladných vlastností (agresivní x neútočný)
repertoárová mřížka - metoda
G.A.Kelly
Logoterapie
logos - slovo, význam, smysl
Viktor Emil Frankl - osobnost tvoří 3 dimenze
psychickou (duševní)
fyzickou (tělesná)
duchovní (smysl)
způsoby, jak najít životní smysl
činy - jakákoli práce a činnost (ale měla by být pro ostatní užitečná)
moje dobré výsledky – mou zásluhou, dobré výsledky druhého - díky okolí ,moje chyby – díky okolí, chyby druhého jsou zapříčiněny jeho vinou
profesní deformace - podle profese se soustředíme na všední věci (účetní kontroluje lístek od nákupu
hierarchie hodnot - podle toho, jaké máme my pořadí, tak vnímáme druhé (mám rád sport, tak ostatní hodnotím ze sportovního hlediska)
Představivost
člověk si ve svém vědomí vybavuje obrazy předmětů a jevů
vzpomínková představivost - vybavuji si to, co jsem již kdysi vnímal
fantazijní představivost - obrazy, které jsme ještě nikdy nevnímali
Druhy představivosti
zraková -můžu si to vybavit, vybavování osob, věcí, předmětů (fotografická paměť - úprava písma, podtrhávání) - výtvarníci, umělci, architekti, návrháři
sluchová (auditivní) - schopnost vybavení si zvuku, při učení - nahrát si přednášku, čtení nahlas (ladiči hudebních nástrojů, zpěváci, imitátoři, slepci)
pohybová (motorická) - herci, sportovci, i učitelé (psaní)
smíšená – většina )chuťová, hmatová, čichová)
Druhy fantazijní představivosti
bdělé snění - vytváření představ, které se vztahují k budoucnosti, do značné míry úmyslné
snění - neúmyslné
halucinace - to, co vidíme, považujeme za skutečné, psychická porucha, omamné látky
Myšlení
vztahy mezi věcmi, způsob poznání, spojeno se smyslovou zkušeností
dospěji ke společným jevům, obecné znaky předmětů, podstata
Myšlenkové operace
analýza - rozbor
syntéza - shrnutí (referát)
indukce - od jednotlivého k obecnému, sbírání jednotlivých informací
dedukce - od obecného k jednotlivému
analogie - na základě podobnosti
konkretizace - zaměření na individuální vlastnosti něčeho
abstrakce - zaměření na obecné a podstatné, odhlédnutí od individuálního
Formy myšlení
Pojem
definice, podstatné či obecné znaky a odlišení (člověk je živočich myslící), rozsah - na co všechno se pojem vztahuje, člověk – biolog (menší rozsah)
Soud
nalezení vztahu mezi dvěma a více pojmy
subjekt - to, o čem vypovídáme nějaké informace
predikát - to, co vypovídáme o subjektu – přiřazujeme nějakou vlastnost, znak
Úsudek
závěr z předpokladů, může být i nepravdivý na základě logického úsudku
Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk. - Sokrates je smrtelný
Druhy myšlení
konkrétní – spjato se smyslovým vjemem (přímo nebo představou)
abstraktní – odstrčené od smyslového vjemu a představ
konvergentní - sbíhavé, ubírá se jedním směrem, 1 závěr, výsledek
divergentní - rozbíhavé, úloha má více možností řešení
vnitřní řeč - to, co si myslím
vnější řeč - to, co říkám
Paměťové procesy
Paměť
psychický odraz minulého prožívání a chování, umožňuje vytváření individuální zkušenosti
proces paměti má 3 fáze
vštípení, zapamatování
uchování v paměti (zapamatování) x neuchování
vybavení - (vzpomínám, co jsem se naučil)
znovupoznání (podmět působí opětovně - film)
vzpomínání (snaha vybavit si informace, bez původního podnětu)
reprodukce
Vlastnosti paměti
rychlost zapamatování, pohotovost vybavování, rozsah (písemka x maturita), přesnost zapamatování, trvalost
závisí na věku - mladší lidé – rychlejší zapamatování a vybavování, menší trvalost, starší lidé – pomalejší zapamatování a vybavování, ale trvalejší
Základní druhy paměti
podle zapojené vůle do vzpomínání - neúmyslná paměť (děje se mimovolně) – úmyslná paměť (děje se záměrně)
podle podílu myšlenkových operací na zapamatování a vybavování - mechanická (izolované zapamatování, básnička) – logická (logické myšlení)
podle počtu opakování potřebných k zapamatování - bezprostřední (krátkodobá, jednorázové působení) – dlouhodobá (několikanásobné působení, dlouhodobý ráz)
Asociační zákony
Podle vnějších vztahů
Primární asociační zákony
Zákon dotyku v prostoru a času - zvýšená tendence představ, které vnikly do podvědomí na témže místě a v čase (zážitky z určitého místa)
Zákon podobnosti a kontrastu - tendence zvýšení vybavování závisí na podobnosti i protikladu (dovolená u moře x hory, klavír ve třídě a doma)
Sekundární asociační zákony
Zákon novosti- větší tendence novějších představ (výlet včera a před rokem)
Zákon častosti - častěji prožívané zážitky - větší tendence vybavování (x stereotyp)
Zákon živosti - větší tendenci mají živější představy (x bezvýznamné představy)
Podle vnitřních (logických) vztahů
Zákon příčiny a následku - uvědomění si příčiny - tendence vybavit si následek a naopak (uvědomím si, že nemám peněženku - nemám peníze)
Zákon celku a části - myšlenka nebo představa celku vyvolává ve vědomí myšlenku nebo představu části a naopak (myslím na tábor - oblíbený vedoucí)
Zákon širších a užších pojmů - širší pojmy vyvolávají ve vědomí pojmy užší (podřazené) a naopak (jedle, smrk, borovice - vybavím si jehličnany)
Volní procesy
vůle, vědom rozhodování vedené cílem
3 fáze volního procesu
příprava – uvědomění si nutnosti jednání, motiv - podmět k činnosti (vnitřní - ze mě, vnější - z okolí)
rozhodování – intrapersonální konflikt - vnitřní konflikt, volba a dosažení cíle
apetence - volba ze 2 a více pozitivních možností
averze - volba ze 2 a více negativních možností
apetence-averze (ambivalentní) - 2 a více možností, kladné i negativní
faktory ovlivňující rozhodování - výchova, vlastnosti, počasí, společnost
deformace v rozhodování - impulsivní jednání, zkratové jednání
uskutečnění rozhodnutí - nejdůležitější, úspěch x neúspěch (frustrace), vnitřní a vnější cíle, důležité je mít cíl
Pozornost
psychický stav, který se projevuje soustředěností a zaměřeností vědomí
zaměřenost - výběr z podmětů (které na nás působí)
soustředěnost - míra aktivity našeho vědomí, intenzita duševní činnosti
předměty pozornosti - podměty, které působí na naše vědomí a na které se vědomí zaměřuje
vlastnosti - intenzita, stálost, rozdělování, rozsah (kolik toho jsem schopen vnímat), přenášení (schopnost měnit podměty), roztržitost
druhy
úmyslná (volní jednání, mé rozhodnutí, naučené)
neúmyslná (působení vnějších podmětů - reklama)
Emoce
emoce = city
subjektivní prožívání stavů (smutek, agrese, radost) a vztahů (přátelství, láska) k působícím podmětům
Znaky citů
polarita - protikladnost (láska x nenávist)
ambivalence - smíšenost citů (příjemných i nepříjemných)
nakažlivost - “přebírání citů“, citová nákaza – z jedné osoby na druhou
duševní úraz, na začátku špatná zkušenost nebo prožitek - strach
možný je rozvoj až do stadia fobie (panická hrůza)
Deprese
dlouhodobě pokleslá nálada jedince
člověk upadá do trudnomyslných úvah a nazírání světa
úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malá sebedůvěra, únava, zhoršené soustředění, problémy s pamětí a pozorností
je téměř neschopen smysluplné činnosti
ztrácí zájmy, neumí se radovat
příčiny vzniku deprese - stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (např. některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem
Citové vztahy
dlouhodobé, intenzita záleží na konkrétním vztahu
k lidem - láska, nenávist, přátelství
k předmětům - malování, snubní prstýnek
k sobě samému - narcisismus, egocentrimus
Vyšší city
Etické
dobro a zlo
smysl pro spravedlnost, výčitky
mravní a etické zásady
Estetické
krása, ošklivost
schopnost vnímat krásu (umění), humor
dobrý pocit z dobře uspořádaných věcí, symetričnost
zájmy a sklony - charakterizují člověka (zájmy, hudba, sport)
rozvíjení osobnosti – vůle, trpělivost, sebevědomí, uvolnění, zlepšení nálady,
komunikace, začlenění do společnosti, poznávání
cíle, plány - morální profil, podle toho můžeme určit charakteristiku člověka
hodnoty, prostředky k dosažení (cesta k penězům - prací nebo podvody)
dilema ženy - velká rodina nebo úspěšná kariéra
Vztahově-postojové vlastnosti
rozdíl postojů (k situacím, otázkám)
postoje - naše vlastnosti, chování, reagování, jsou širší než názor, zahrnuje naše chování a reagování
racionální složka (přesvědčení), relativně stálé (některé od dětství)
předsudky - význam má první zkušenost – vliv emocí, hned si udělám názor
citové vztahy (k předmětům, zvířatům, sobě samému) - předurčují naše chování a vztahy k lidem (chovám nenávist k někomu, pak něco špatného udělá - utvrzení)
Charakter
jádro osobnosti, soubor vlastností
při utváření se preferuje výchova - charakter je získaný
4 skupiny charakterových vlastností
mravní - čestnost, statečnost, pravdomluvnost
pracovní - vztah k činnosti, aktivita – pasivita, zodpovědnost, píle – lenost, spolehlivost
společenské - ochota, přetvářka, tolerance, buranství, taktnost
k sobě samému - úcta, sebeláska, egoismus, narcismus, sebekritika
Dynamické vlastnosti
dávají tempo a intenzitu chování a prožívání
Temperament
síla projevů
4 druhy temperamentu - Hippokrates (5. - 4. století A.C.)
podle tělních tekutin (temperamentum = míšení tekutin)
V levém sloupci najdete hlavní menu, v pravé části webu jsou pak odkazy,
které se vztahují jen k dané stránce. Na hlavní stránku se dostanete kliknutím na logo v záhlaví.